Ona však se svými rodiči a sourozenci musela pro takzvanou nepostradatelnost zůstat. Její otec totiž pracoval jako důlní mistr. Ještě před definitivním vystěhováním navštívila své příbuzné ve sběrném táboře v Sokolově, kde zažila šikanu od dozorců. Poté nastoupila do textilky ve Svatavě. V roce 1951 se vdala, přestěhovala do Nejdku a naučila se mluvit plynně česky. Řeč je o devadesátileté Bertě Růžičkové, jejíž životní příběh je jeden ze sedmi, o kterých vypráví expozice připravená nejen pro Sokolováky na pěší zóně 5. května v Sokolově. Životní příběhy sedmi pamětníků jsou spojeny s řadou míst v našem regionu. Připravila ji organizace Post Bellum ve spolupráci s městem Sokolov.

"Sama sebe jsem musela předělat z nacistické propagandy, kterou nám vtloukali do hlavy," vzpomíná po letech Berta Růžičková.

Expozice má za cíl upozornit na autentické osudy a životní příběhy lidí, kterých se oba totalitní režimy dotkly a významně tak ovlivnily jejich životy a zároveň prezentovat činnost organizace Post Bellum. Starostka Renata Oulehlové podotkla, že mnoho temných události v naší historii je třeba stále si připomínat a nezapomenout na ně. I proto, aby se už neopakovaly.

Markétu Vondroušovou přivítala v rodném Sokolově tenisová drobotina
Každý zápas byl těžký, říkala stříbrná Markéta Vondroušová v rodném Sokolově

Dokumentaristé Paměti národa natočili vzpomínky nejen Berty Růžičkové, ale již tisíců pamětníků, z nichž je jen několik představeno na putovní výstavě Paměť národa Karlovarského kraje. Jsou tam příběhy osobností, které spojuje novodobá historie regionu. Je mezi nimi například Jarmila Weinbergerová, pamětnice vyhlazovacího tábora Osvětim – Birkenau a vyčerpávajícího pochodu smrti ke konci války z polského Christianstadtu českoněmeckým pohraničím až do Chebu. Bývalý politický vězeň Jaroslav Cibulka, který prožil devět let v komunistických uranových dolech a kriminálech. Ale také Jiří Rak, jehož pohnutý osud dokládá neutuchající touhu po hledání vlastní identity. Ze ztraceného válečného miminka se stal chebským patriotem a mapuje památky v kraji.

Paměť národa hledá dokumentaristy, kteří by vedli rozhovory s pamětníky a psali jejich životní příběhy. "Příběhy těch, kteří prožili dramatické momenty naší moderní historie. Už 20 let natáčíme vyprávění lidí, kteří přežili holocaust, válku, příběhy odbojářů, politických vězňů, disidentů i politických funkcionářů. Chcete nám s tím pomoci a podílet se na uchování příběhů, které nesmíme zapomenout? Staňte se dokumentaristou pro Jihočeský, Karlovarský, Liberecký, Ústecký nebo Moravskoslezský kraj," těší se na přihlášky organizátoři.