Druhá část projektu se zabývá návrhy, co změnit a zlepšit. A podle odborníků lze ovlivnit třeba i délku pobytu v kraji. „Pokud zde bude ´co´ dělat a odpovídající bude i kvalita, projeví se to i na délce pobytu,“ říká odborník Mastercard Advisors na oblast Smart City Petr Zlámalík.

Jak vznikl nápad analyzovat města lázeňského trojúhelníku?

S nápadem na analýzu současného turistického ruchu a především přípravu lázeňských měst na jejich budoucí rozvoj, řekněme i z ekonomického a technologického hlediska, přišel prvně starosta z Františkových Lázní Jan Kuchař, kterému se podařilo domluvit s naší společností projekt na toto velmi aktuální a zajímavé téma. Posléze se k tomuto nápadu připojily i Mariánské Lázně a Karlovy Vary, za což jsme velmi rádi, a budoucímu rozvoji lázeňských měst fandíme.

Vyplynuly z analýzy nějaké překvapivé závěry? 

Překvapivé je, že ve všech třech městech lázeňského trojúhelníku se zahraniční turisté podílejí více než z poloviny na celkové útratě platebními kartami u obchodníků v daném městě – 52 % až 59 %.

Analýza ukázala, jak se liší struktura zahraničních turistů v jednotlivých městech. Pro Karlovy Vary jsou typičtí návštěvníci z Ruska, kteří přijíždějí v průběhu celého roku. Pro Mariánské Lázně jsou nejdůležitějšími turisty Němci, Britové a až poté Rusové. Návštěvníky Františkových Lázní jsou zase téměř výhradně Němci.

Sezónnost jednotlivých měst je značná. Pro Karlovy Vary jsou nejdůležitější měsíce květen a září. Očekávaný výrazný nárůst útrat turistů v období filmového festivalu překvapivě není tak markantní, jak se očekávalo, obzvláště pak v loňském ročníku.

Mariánské Lázně mají slabé měsíce prosinec, únor, březen a červen. Zde také vidíme největší nárůst útrat britských turistů v roce 2018, kteří nakupují lázeňské a jiné služby v místních hotelech a střediscích.

Františkovy Lázně mají nejnižší sezónnost turistů z těchto tří měst. Naopak se ale liší nakupování místních obyvatel. Pro Čechy je běžné mít největší nákupy z celého roku v prosinci před Vánocemi, což neplatí ve Františkových Lázních, kde se naopak jedná o velmi slabý měsíc. To je způsobeno nedostatečnou vybaveností a zastoupením obchodů v daném městě. Obyvatelé musí jezdit za vánočními nákupy do okolních větších měst. Zároveň i turisté ve Františkových Lázních utrácejí téměř výhradně v hotelech a za lázeňské služby. V porovnání s tím stojí například Karlovy Vary, kde obzvlášť ruští návštěvníci rádi hojně nakupují.

Když ale porovnáme sezónnost turistů s Českým Krumlovem, tak města lázeňského trojúhelníku mají výrazně nižší dopad turistické sezónnosti. Do Krumlova míří návštěvníci téměř výhradně v letních měsících. Také struktura turistů je výrazně odlišná, zde se jedná primárně o asijské turisty ze zemí, jako jsou Čína, Tchaj-wan, Korea.

Jak by měla vypadat budoucnost lázeňských měst? Jaká opatření by města měla po případném zápisu do UNESCO učinit?

Rozvoj lázeňských měst ale není zdaleka jenom UNESCO. V dnešní době se trh cestovního ruchu dynamicky mění a působí na něm velká konkurence i mezi jednotlivými státy, městy a oblastmi. Unikátní přírodní nebo historická propozice už pomalu přestává stačit a turisté a návštěvníci vyhledávají i kvalitu a variabilitu souvisejících služeb, ať už v oblasti ubytování, gastronomie či volnočasových aktivit, ale také dopravní dostupnosti a mobility obecně. UNESCO je pouze jeden z možných faktorů, který napomůže posílit pozici a image těchto měst, ale určitě není všelék.

Budoucností lázeňských měst by měl být postupný a především koncepční rozvoj v 5 hlavních oblastech: udržitelná doprava a mobilita ve městech, služby a infrastruktura pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu, ale i posilování bezpečnosti a ochrana životního prostředí a v neposlední řadě efektivní komunikace, a to jak směrem dovnitř k občanům, tak i navenek směrem k turistům.

Projevil by se případný zápis na seznam UNESCO pouze v daných třech lázeňských městech, nebo v celém kraji?

Ten dopad by byl zcela určitě v celém kraji, mimo lázeňská města by rostla především poptávka po levnějším ubytování v okolních městech či vesnicích. Což nás oklikou opět vede k nutnosti posilování dopravní obsluhy a interoperability. Navíc nezapomínejme, že o UNESCO neusilují pouze tři lázeňská města, ale máme tu také Montanregion Krušné hory a spoustu dalších zajímavých lokalit, jako je Loket, Seeberg, Soos, relikviář v Bečově a mnohé další. Ale právě hodně unikátní kombinace tří lázeňských UNESCO měst, navíc v rozumné vzájemné dojezdové vzdálenosti, by se mohla stát nástrojem pro zvýšení návštěvnosti a turismu v celém regionu, což klade vysoké nároky na vzájemnou součinnost nejen mezi městy, ale i mezi soukromou a veřejnou sférou.

Průměr počtu dnů, které návštěvníci v lázeňských městech stráví, je ve většině případů stagnující či spíše klesající. Obzvláště u zahraničních návštěvníků je tento trend markantní. Lázně jsou oproti Českému Krumlovu a Kutné Hoře závislé na delších pobytech. Předpokládáte u nich stejný trend jako v Krumlově a v Kutné Hoře? Tedy že počet dní strávených ve městě bude klesat?

Záleží na nabídce služeb. Pokud zde bude ´co´ dělat a odpovídající bude i kvalita, projeví se to i na délce pobytu. Cílem je minimalizovat jednodenní nebo několikahodinové návštěvníky s minimálním ekonomickým dopadem pro místní podnikatele, ale s výrazným dopadem na kapacity a infrastrukturu (parkování, odpady nebo bezpečnost), a zaměřit se na turisty, kteří v lázeňských městech chtějí strávit několik dní a pořádně si je a nabídku doprovodných volnočasových aktivit užít.

Na jaký typ zahraničních turistů by se měla kandidátská města v souvislosti se vstupem do UNESCO připravit?

To je spíše otázka na města. Naším úkolem nebylo říct, na jaké konkrétní země nebo oblasti se mají zaměřit. Nabídli jsme městům spíše takovou kuchařku, kde jsou shrnuta kritická opatření, která by měla města realizovat tak, aby byla na případné nárůsty turistů dobře připravena. Kritická je zde samozřejmě komunikace a marketing: cílování a komunikační mix by měly poté odpovídat plánům měst. Osobně si myslím, že by se města měla zaměřit ideálně na země na západ od nás, s dostatečnou kupní sílou, a také na podporu národního cestovního ruchu.

Zajímavou skutečností je nárůst turistů z Velké Británie, respektive platících držitelů karet z Velké Británie. Je možné tuto skutečnost nějak vysvětlit?

Velký nárůst turistů z Velké Británie v posledních letech zaznamenáváme nejen v lázeňském trojúhelníku, ale také v celé ČR, a dokonce i v sousedních zemích, například v Rakousku. Nabízí se několik faktorů, které mohou tento nárůst vysvětlit:

Velké množství přímých letů do Británie, a to nejen do Londýna, a zároveň nízké ceny low-cost letenek do Prahy pomáhají Britům objevovat nedaleké destinace a podporují víkendovou turistiku nejen v Praze, ale i v regionech. Oslabující libra výrazně prodražuje Britům cestování do zahraničních destinací. To může mít za následek vyšší tendenci cestovat více do bližších destinací a oblastí s nižší cenovou hladinou, nebo obecně na kratší dovolené do blízkých destinací. Obavy z brexitu mohou také zvýšit tendenci cestovat do kontinentální Evropy, dokud nejsou žádná případná omezení nebo restrikce v podobě víz a volného pohybu. Dále je třeba vzít v potaz, že se nemusí jednat výhradně pouze o Brity, ale část nárůstu může být způsobena i jinými národnostmi, které ale mají platební kartu vydanou některou bankou ve Velké Británii.

Do jaké míry každý z těchto faktorů přispívá k nárůstu, není předmětem naší studie. To by vyžadovalo analýzu cestovního chování britských držitelů platebních karet.