Ostrovská radnice zažila po komunálních volbách obrat zprava doleva. Doposud vládnoucí občanské demokraty vystřídali ve vedení města demokraté sociální, které do boje o přízeň voličů vedl Pavel Čekan. Právě on se stal na ustavujícím zasedání zastupitelstva starostou města. A tak jsme se jej po sto dnech vlády zeptali:

Jak byste těch pověstných sto dnů zhodnotil?
Byla to hektická práce. Rozmanitost nové práce je takřka neuvěřitelná. Můj kalendář je naplněný pracovními záležitostmi, běžnou agendu dodělávám odpoledne, případně až doma. Tedy po pracovní době. I když vlastně pracovní dobu stanovenou nemám (smích).

Řada starostů si pod heslem „Nejlépe dopadne to, co udělám sám,“ na sebe navalí spoustu práce, která je doslova pohltí. Je to i váš případ?
Částečně ano. Občas mívám pocit, že bych něco rád udělal sám, abych nad tím měl dohled. Uvědomuji si ale, že sám všechno obsáhnout nemohu. Snažím se tedy úkoly i rozdávat, a pak jenom bdít na jejich plnění a dodržování termínů.

Jak byste zhodnotil tým lidí na radnici?
Všem děkuji! Po celých sto dní pracovali pro věc. Jsou to lidé, na které se mohu prakticky stoprocentně spolehnout a opřít se o ně. Přednesu jim svou vizi, oni k tomu dají své vyjádření, a na základě této diskuse pak dospějeme ke vzájemné shodě. Tato spolupráce zatím funguje na výbornou, důkazem čehož je řada zatím pouze dílčích úspěchů. Zatím se mi nestalo, že bych k některému z kolegů získal nedůvěru.

Situace v ostrovském zastupitelstvu je nyní trochu komplikovaná. Neexistuje tradiční koalice. Jak se v tomto ohledu díváte na přístup ODS?
Vztah mezi ODS a ČSSD nevidím jako vysloveně oportunistický. Jsem si vědom toho, že občanští demokraté mají za dobu, kdy seděli ve vedení města, ohromné zkušenosti. Dokonale znají postupy, procedury, z čehož pramení i jejich upřesňující dotazy na jednáních zastupitelstva. Na druhou stranu se díky tomu neustále zdokonalujeme. A to posiluje naše postavení.

Po občanských demokratech zbyla spousta projektů, které je zapotřebí dokončit. Přehodnocujete je?
Myslím si, že je nesmysl zastavovat takové projekty. Mnohdy to ani dost dobře nejde. Spíše jde o vize předchozího vedení, přesněji o to, zda v nich pokračovat. Konkrétním příkladem je zokruhování města v jeho východní části, tedy spojení ulic Krušnohorská, Lidická, Hlavní a Lesní. Záměr vznikl v době, kdy existoval příslib dotace, ta ale nepřišla. V současné době by finanční zátěž pro město byla tak neúnosná, stejně jako ceny pozemků na výstavbu rodinných domků, které by v této lokalitě vznikly. Upravený projekt s nižšími investičními náklady proto půjde v nejbližší době do zastupitelstva a bude na zastupitelích, zda rozhodnou o výstavbě, či zda projekt odložíme na dobu, až bude takzvaně hlad po pozemcích na výstavbu rodinných domů.

Bytová výstavba však v Ostrově pokračuje. Důkazem je chystaný projekt přímo v centru města na takzvané cirkusácké louce. Jakým stylem se na tomto projektu podílí město?
Pozemky, na nichž má ve třech etapách vzniknout přibližně 200 bytových jednotek, patří městu. Samotnou výstavbu však zajišťuje developerská firma. Město tuto aktivitu podporuje. Máme také pět rozvojových lokalit pro výstavbu rodinných domů, které do budoucna chceme zatraktivnit zasíťováním. Tyto pozemky bychom pak chtěli nedevelopersky, tedy bez zisku, prodat zájemcům o stavbu.

Radnici pod vašim vedením ovšem čeká ještě jedna významná investice, totiž přestavba ostrovského zámku na nové sídlo městského úřadu. Jak pokračují přípravy?
Rekonstrukce zámku je součástí programového prohlášení rady města. Pravděpodobně to ale bude otázka širší debaty v zastupitelstvu. Čas se ovšem krátí. Mezi dubnem a červnem letošního roku vypíšeme výběrové řízení na generálního dodavatele stavby. Na část rekonstrukce už přitom máme přislíbenou patnáctimilionovou dotaci. Rekonstrukce zámku bude největší investicí v Ostrově v celé jeho historii. Předběžné náklady jsou odhadované na 300 milionů korun. Čeká nás jednání o tom, jakým způsobem a do kolika let tyto prostředky rozložit. Naším cílem je zrealizovat projekt do čtyř, maximálně pěti let.

Před komunálními volbami jste si pochvaloval, že máte v rodině plnou podporu. Nepřišla nyní trochu deziluze?
Otázka velice úzce souvisí s tou, kterou jste položil jako první. Kvůli časovému vytížení si rodiny užívám podstatně méně, než bych chtěl. A ona mě. S trochou nadsázky bych mohl říci, že ani nevím, jestli mě ještě stále podporuje (smutný úsměv). Takže deziluze je to spíše pro rodinu, respektive pro manželku, protože děti už mám dospělé.
Soukromé aktivity prostě nestíhám. Jak to jenom jde, snažím se relaxovat sportem, který mě vždy bavil. Ale i to je na úkor rodiny.