Dnes je to přesně rok, co celou naši republiku, ale i celý svět obletěla smutná zpráva o smrti Pana Václava Havla. Je to přesně ta událost, při které si přesně pamatujete, kde jste v tu chvíli byli…

Moc by mě zajímalo, co by Pan Havel říkal na dnešní situaci v naší zemi. Myslím, že by mu z toho bylo úzko. Nám by mělo být také…

Strašně moc mi vadí, jak se někteří jeho blízcí k němu zachovali, píší si knihy, které na jednoho z mála opravdových Čechů kydají špínu. Nechápu, Pan Havel se zasloužil o to, co tu teď máme, a typická vlastnost Čecháčků je, že pokud mi to pomůže si něco nahrabat, tak to udělám…

Na druhou stranu, moc mě potěšila akce, která se dnes koná. Myslím si, že by se líbila i Panu Havlovi. Vyhrnuté kalhoty, je to vtipné, milé a především, nic to nestojí. Proto si myslím, že by se každý, kdo se jen trošku cítí jako Čech, měl zapojit a vzdát tak hold jednomu z největších mužů naší historie…

Na závěr si nemohu neodpustit malé převzaté poselství pro nás, abychom konečně našli v sobě kus dobra a předávali ho k lepším zítřkům naší vlasti. Je jen jedna a je naše, proto: „Já nám všem přeji, aby pravda a láska zvítězily nad lží a nenávistí…"