Byla jednou z těch, kteří se účastnili takzvaných spanilých jízd, v rámci nichž pražští vysokoškoláci vyrazili po celé republice, aby informovali zbytek země o tom, co se v Praze v pátek 17. listopadu odehrálo. „Když jsem se svým dnes manželem, který poslouchával Svobodnou Evropu, odjížděla v neděli z Varů na kolej, říkal mi, že jedeme stávkovat. Nevěděli jsme ale, do čeho jedeme,“ vzpomíná. V Praze je čekaly zavřené školy a v pondělí už vyrazili na Václavské náměstí. „Na fakultě organizoval stávkový výbor spanilé jízdy a já se přihlásila se spolužačkou, že pojedeme do Varů. Nakonec s námi odjeli ještě dva spolužáci a všichni jsme spali u nás doma,“ vypráví.

Studenti odjížděli z Prahy plní emocí a iluzí, v Karlových Varech je čekala ledová sprcha. „Šli jsme do porcelánky, ale za lidmi nás vůbec nepustili. Chtěli jsme za lidmi do nemocnice, ale tam jsme si mohli promluvit pouze s tehdejším ředitelem okresního ústavu národního zdraví. Byli jsme z toho hodně zklamáni. S nadšeníma porozuměním nás ale vyslechli na zdravotním středisku ve Staré Roli. Spolužačka pak promluvila i na demonstraci u Perly,“ dodává lékařka, která se dnes účastní demonstrace Milion chvilek na Letenské pláni a zítřejších vzpomínkových akcí v Praze. Vezme si s sebou i plackus Václavem Havlem, kterou si v listopadu 1989 vyrobila. Havla si stále velmi váží,a proto každý rok navštíví jeho hrob a zapálí mu tam svíčku jako poděkování za to, co vykonal.