„Každý malý záchranář musí zvládnout potápění, plavání s ploutvemi, šnorchlem a maskou. Když to neumí, tak ho to naučíme. Začínají u nás děti už od šesti let, ale máme podmínku, že musí uplavat 25 metrů s hlavou nad vodou. Když to zvládne, tak ho přijmeme. Nábor do našeho oddílu probíhá celé září, ale můžeme přijímat až do prvního týdne v říjnu. Potom děláme další nábor až ve školním pololetí, jako u jiných volnočasových aktivit a kroužků. Máme omezený počet na osm desítek dětí, to se nám většinou daří naplnit. Přesto však máme v Karlových Varech problém s takovou skupinou dětí jít trénovat do bazénu," vysvětlil Karel Vít. Pokračování

Takto početná skupina má specifické požadavky na bazén. „Jediný, který nám v současnosti vyhovuje, je bazén v Alžbětiných lázních. Dříve jsme ještě chodili trénovat do bazénu Thermal, jeho rozměr je správný a hlavně hloubka pro tento sport je vyhovující. Věřím, že se tam jednou vrátíme. Na původní místo, kde tento záchranářský sport započal a kde trénovali jeho zakladatelé, úspěšní sportovci a naše vzory Ladislav Král a Eduard Michel," osvětlil Karel.

Přestože dnes děti tráví spoustu času doma u monitorů počítačů, tak jsou i děti, které dají přednost vodě a sportu. „Všichni naši nováčci většinou do pololetí zjistí, jestli jsou naše tréninky to, co je baví, nebo ne. Děti, které nemají tu nejlepší techniku plavání, ale chtějí plavat, učit se, časem zvládnou i techniky potápění nebo základy záchrany tonoucího. Hlavně nesedí doma u počítače, ale dělají něco pro sebe. Voda je a vždy byla veliké lákadlo. Všechny děti u nás v oddíle ji mají rády, což je vidět hlavně po prázdninách," řekl Karel.

Děti se ale nezlepší jen ve svých plaveckých dovednostech. „Kromě plavání a potápění s přístrojem i bez něj jen na nádechu učíme děti další záchranářské techniky, jako jsou přiblížit se k tonoucímu, jak dopomoci plavci, když mu uprostřed rybníka dojde síla nebo ho chytne křeč. Učíme také první pomoc a záchranu života. K těmto praktikám a dovednostem patří umělé dýchání, které trénujeme na naší figuríně Evženovi. Naši nejmenší plavčíci umí po půl roce tréninku provádět nepřímou srdeční masáž neboli KPR. Měli jsme v oddílu i mistryni republiky v kategorii žáci i starší dorost," řekl Karel.

Přesto nemůže dělat plavčíka každý, jsou jisté předpoklady, které musí plavec, ze kterého by se v budoucnu mohl stát plavčík, splňovat. „Musí mít hlavně fyzičku. Důležité je, aby to udýchal. Pak je učíme záchranářské techniky. Když tohle ovládnou, po složení zkoušky mohou zastávat práci plavčíka v lázeňských bazénech.

Musí ale umět všechno. První pomoc i záchranu tonoucího. Zároveň musí umět organizovat situaci, když nastane panika. Často se ale řeší lehká zranění následkem uklouznutí nebo nestandardního a zakázaného chování v bazénu. Může se stát, že dojde třeba i k srdeční příhodě. Ve chvíli, kdy jdete do sauny a pak zase do bazénu, tak se lidem může udělat zle, je tam několik takových stavů," popsal Karel.

Zdánlivě se zdá, že plavčíka potřebujeme jen v létě, ale opak je pravdou. „Kromě venkovních koupališť jsou ale i lázeňské bazény, kde jsou potřeba celoročně. Osobně si myslím, že povolání plavčíka má v lázeňských městech budoucnost. Tři děti z našeho oddílu se rozhodly pokračovat a zabývat se záchranářskou činností profesionálně.

Většinou se vydávají do Hradce Králové na vojenskou fakultu zdravotnictví, kde se z nich stanou profesionální záchranáři, kteří pak najdou uplatnění například jako velitelé zásahů nejen u vojáků, ale i u hasičů," osvětlil Karel.

Spolek Vodní záchranářská služba Karlovy Vary vychovává budoucí plavčíky už od útlého věku.

„Začínají u nás zhruba od sedmi let a v patnácti už jsou plnohodnotnými plavčíky. Dělají dozor a vypomáhají již při různých akcích. Jsou z nich další oči. V osmnácti získají po absolvování zkoušky osvědčení Zdravotník zotavovacích akcí, pak mohou pracovat na závodech, různých akcích i koncertech," poznamenal Karel.

Jak se k práci plavčíka dostane dospělý člověk? „Já sám jsem se dostal k této práci díky mým dětem. Zapojil jsem se do organizování tréninků a najednou ze mě byl vedoucí trenér oddílu.

Dnes už je to skoro dvacet let, kdy jsem se začal v této profesi více vzdělávat, a dnes pracuju jako profesionál s osvědčením Mistr plavčík. Každých pět let chodím na profesní školení a přezkoušení. Osvědčení má mezinárodní akreditaci, takže můžu dělat plavčíka prakticky všude," vysvětlil Karel.