Město už vypsalo podlimitní zakázku na její kompletní opravu včetně sítí a prostranství kolem této skvostné rozhledny, postavené v roce 1889 v lázeňských lesích. „Investice do oprav je odhadnuta na 43 milionů, ovšem před tendrem,“ uvedl náměstek Čestmír Bruštík (nez.). S nově opravenou rozhlednou by mohly Karlovy Vary získat další atrakci, a to osmisetmetrovou bobovou dráhu.

Zatímco podle vedení města je bobová dráha, která by ústila u třešňovky v polovině staré Pražské, zatím v jednání a nic není definitivní, ředitel Lázeňských lesů Evžen Krejčí je přesvědčen o tom, že žádná jiná varianta zatraktivnění Goethovy vyhlídky nepřipadá v úvahu. „Je to nejvhodnější řešení. Rozhledna nebude výdělečná a bobová dráha si na sebe vydělá. A přitáhne návštěvníky,“ vysvětlil. Tento ambiciózní záměr, s nímž přišel právě ředitel Krejčí, ale komplikují peníze. Stavba bobové dráhy by podle náměstka Michala Riška (ČSSD) vyšla přibližně na 15 milionů korun. Opravu Goethovy rozhledny ale město ze svého hradit nebude. Její rekonstrukci mají pokrýt dotace, o něž město žádá z Integrovaného programu rozvoje území. „Kdyby dotace nedostala Goethova vyhlídka, pak už nikdo,“ uvedl primátor Petr Kulhánek (KOA) na dotaz, co by se stalo, kdyby město tyto dotace nezískalo. Řídící výbor má o této dotaci podle primátora Kulhánka rozhodnout 26. července.

Zatímco bobová dráha je v jednání, záměr výstavby bažantnice u Goethovy vyhlídky narazil. Voliéra pro ptáky je zde podle ředitele Krejčího nevhodná a více by se vyjímala například u oblíbeného a velmi navštěvovaného lanového centra na Sv. Linhartu. Město zároveň ustupuje od stavby repliky původního litinového pavilonku u Goethovy vyhlídky. „Nevylučujeme ale, že v budoucnu bychom ji dostavěli,“ uvedl náměstek Jiří Klsák (KOA). Kavárna ale z projektu rekonstrukce rozhledny nezmizela.

Goethova vyhlídka Budova s rozhlednou byla postavena v roce 1889. Původně se jmenovala vyhlídka po korunní princezně Stefanii, po roce 1918 byla přejmenována na Stifterovu vyhlídku, po 2. světové válce se stala Stalinovou rozhlednou. Současný název pochází z roku 1957. Stavbu navrhli vídeňští věhlasní architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer.