Nevyváženě velký počet názvů z ruského prostředí a neúměrný k pojmenování z ostatních částí Evropy přiměl archiváře Petra Caise k neobvyklému kroku. Navrhl zastupitelům jejich přejmenování. Ti to sice odmítli, přesto kultivovanému a přesnému Caisovu vysvětlení, proč by měli názvy některých ulic a mostů změnit, se zájmem naslouchali.

Archivář Cais poukázal na to, že přímo ve frekventované části města jsou ulice Jaltská, Krymská, Charkovská, Moskevská a v Rybářích též Sibiřská. „Ostatní země jsou u nás zastoupeny pouze Bělehradskou, Varšavskou, Benátskou a Modenskou. Ulici Buchenwaldskou snad můžeme chápat jako vyjádření úcty k obětem tamějšího koncentračního tábora. Z ruských osobností se zde nalézá ulice Majakovského, Gorkého, Petra Velikého, I. P. Pavlova a Gagarinova. Ani Slováci, se kterými nás pojí téměř 70 let společné historie, se v takovém počtu v názvech našich ulic nevyskytují. Máme zde ulici Kollárovu, Štúrovu a Jánošíkovu," konstatoval archivář.

Přejmenovat ulici Petra Velikého archivář nechce. „Tento název sem historicky patří. Musí zde mít ale ulici i Maxim Gorkij, uznávaný spisovatel, ale také propagandista bolševického režimu, který velebil stalinský Solovecký koncentrační tábor? Vždyť sami Rusové již v roce 1990 přejmenovali své město Gorkij zpět na Nižnij Novgorod," vysvětloval zastupitelům Petr Cais. Za podivné pokládá i to, že se sídlo magistrátu nalézá na Moskevské ulici, pojmenované po hlavním městě cizího státu, se kterým nadto byla česká zkušenost v minulých 50 letech problematická.

U ruských názvů ulic ale archivář nezůstal. Do hledáčku se dostaly i české. „Z českých činitelů nám z minulého režimu zůstala ulice Šmeralova. Přes význam a některé klady tohoto politika název podle vedoucího zakladatele KSČ v roce 1921, zdiskreditovaného předtím z doby 1. světové války svými prorakouskými postoji a odporem ke vzniku samostatného československého státu, činného v závěru své politické kariéry jako pracovník Kominterny, je v ulici s několika školami přinejmenším diskutabilní.

Ještě zřejmější je to u spisovatele a ředitele nakladatelství Československý spisovatel Václava Řezáče, který se v 50. letech minulého století podílel na okleštění naší literatury a horlivě v ní prosazoval doktríny stalinistické kultury ," vysvětloval zastupitelům archivář. A požádal, aby byl přejmenován i Ostrovský most, který se už od roku 1932 nazýval Masarykovým mostem.

Archivář připojil i návh, jak změny udělat. Magistrát by měl zjistit všechna administrativní a finanční břemena, která by změnou výše uvedených názvů ulic znamenala pro jejich obyvatele a také rozšířit úřední hodiny pro výměnu osobních dokladů a odpuštěním úředních poplatků, popřípadě dotčeným obyvatelům kompenzovat úřední břemena udělením bonusů.

Primátor Kulhánek (KOA) je ale toho názoru, že tyto změny by byly příliš komplikované. „To by byla řada problémů ideových, administrativních i technických a stálo by to stovky tisíc korun," uvedl.