Pravoslavný svatého Petra a Pavla je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Karlových Varech. Není se čemu divit. Církevní objekt, který patří Ruské pravoslavné církvi, je cílem věřících Rusů, kteří i po anexi Ukrajiny stále proudí do lázeňského města. Jde totiž o Rusy žijící trvale v Německu, na které infocentrum a vedení města v posledních ekonomicky kritických měsících zaměřilo svou pozornost.

Pravoslavný chrám nenavštěvují jen pravověrní, ale výstavní památka k sobě láká i bezvěrce z druhého konce zeměkoule. Kostel svatého Petra a Pavla září díky svým zlatým kopulím do daleka.

Zdroj: Kopecká Jana

O těchto zlatých báních se vedou legendy. Původně šlo o pozlacenou měď, která byla společně se zvony v roce 1916 ale zrekvírována pro válečné účely. Říká se, že když se zlato následně na báně vracelo, bylo do Karlových Varů potajmu pašováno ve svatých knihách. O sto let později, tedy v roce 2016, byla dokončena poslední kompletní rekonstrukce za téměř 80 milionů korun. A tehdy se zase říkalo, že se na ni měl finančně podílet přímo ruský prezident Vladimír Putin.

Další články na podobné téma najdete ZDE>>>

Silné pouto mezi pravoslavným chrámem a Moskvou je evidentní. To potvrzuje i fakt, že Arcikněz Nikolaj Vasiljevič Lishchenyuk, nejvyšší představený kostela, zástupce Ruské pravoslavné církve při Pravoslavné církvi v českých zemích a na Slovensku, byl nedávno povýšen a převelen do Moskvy. „Ano, otec Nikolaj je u nás nejvyšším představitelem. Stále tady není. Je v Moskvě,“ hlásila žena, která se stará o chrám a prodává přímo v něm pravoslavné suvenýry a svíce. „Kdo u nás slouží bohoslužby? Jezdí k nám představení z Prahy,“ odvětila žena, která se nad informací, že by sám Putin měl být sponzorem nákladné rekonstrukce před několika lety, pousmála. „Putin? To určitě ne,“ poznamenala.

Bouřlivé jednání zastupitelstva v Jáchymově.
Apartmánové domy v Jáchymově šetří policie. Zahájila úkony trestního řízení

Arcikněz Nikolaj nefunguje v chrámu už mnoho měsíců. Chyběl tam už při posledních pravoslavných Vánocích, tedy na začátku letošního ledna.

Pravoslavný stánek ve Varech stojí od roku 1898 a jeho výstavbu financovala ruská šlechta. O záměru se rozhodlo ale už v roce 1862, kdy byla vyhlášena veřejná sbírka. Kostel měl být dokonce prvním pravoslavným objektem na území Rakouska – Uherska a pro jeho výstavbu byla vybrána prestižní adresa tehdejšího Westendu, kde v té době přibývaly výstavní vily. Na začátku 20. století se rozhodlo o navýšení kostela. Plány přerušila 1. světové válka, kdy byl dokonce státními úřady zatčen správce chrámu protojerej Nikolaj Nikolajevič Ryžkov a následně odsouzen k trestu smrti. Až díky intervenci ruské vlády a španělského krále Alfonse XIII. ho císař Karel I. omilostnil, a to za výměnu uniatského metropolitu Andreje Šeptického. Po 2. světové válce se chrám dostává do majetku československého exarchátu. Až v době normalizace se vrací zpět pod Ruskou pravoslavnou církev, kdy se v roce 1979 zakládá v Karlových Varech předklášteří Ruské pravoslavné církve, pod jejíž jurisdikci přešel i Chrám svatého Petra a Pavla.