Zastupitelé Karlových Varů odmítli ukončit ruskojazyčnou kampaň na podporu místního lázeňství, které v sousedním Německu v listopadu zahájilo Infocentrum města Karlovy Vary. V úterý 20. prosince se na toto téma strhla na jednání zastupitelstva bouřlivá diskuse, kde se poprvé v historii města vyjadřovali i zástupci z SPD, kteří se ostře pustili do zastupitele Adama Klsáka (KOA). Právě on prostřednictvím otevřeného dopisu vyzval vedení města a infocentrum k okamžitému zastavení této kampaně, a to v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině i možnému negativnímu dopadu na prestiž Karlových Varů, které jsou nejen v Česku, ale i zahraničí stále vnímány jako destinace vyhledávaná Rusy. "Právě proto, že město dostalo takovou nálepku, sem přestali ve velkém jezdit například Němci, a ruská klientela tak Karlovy Vary ovládla," říká historik karlovarského muzea Jan Nedvěd.

Podle vedení města je ruská klientela v Karlových Varech tradiční, je jako jedna z mála je ve městě ochotná pobýt i několik týdnů, a proto by ji měly Karlovy Vary alespoň prostřednictvím Rusů žijících v Německu využívat. Na připomínku, zda vedení města a infocentrum zná skladbu lázeňských klientů, která tu byla před 100 lety a co je pravda na tom, že pro Rusy se Karlovy Vary staly vyhledávaným městem až po druhé světové válce, primátorka Andrea Pfeffer Ferklová i ředitel infocentra Josef Dlohoš shodně a ironicky reagovali: "To rozhodně není pravda. Rusové začali ve velkém jezdit do Karlových Varů už dávno před tím. Navštívil je car Petr Veliký, a protože to byl vlastně takový jejich guru, začali ho následovat."

Ilustrační foto
Karlovarská nemocnice vyhlašuje zákaz návštěv. Řádí chřipka i RS viry

Historik Nedvěd toto tvrzení považuje ale za naprosto zcestné. Karlovy Vary se pro Rusy staly vyhledávanou destinací až po Sametové revoluci a do první světové války tvořili jen zlomek místní lázeňské klientely. Má to svou logiku - do Karlových Varů mohli totiž mířit jen elitní jednotlivci, a ne masy lidí dychtících po lázeňských procedurách, jak tvrdí zástupci města. "Karlovy Vary se prezentují jako destinace oblíbená ruskou klientelou, což vychází především od dob cara Petra I. Velikého. Ten v Karlových Varech pobýval dvakrát v roce 1711 a 1712. Od té doby se město stalo povědomým v Rusku a začali se tu Rusové objevovat. Ale – jednalo se pouze o jednotlivce, a to ze šlechtických kruhů. V Rusku carové od Petra Velikého vládli absolutisticky, volný pohyb osob byl nemyslitelný. Proto vždy představovali Rusové jen minoritu všech návštěvníků - 1. polovina 19. století asi 9 procent, kolem 1900 asi 11 procent všech hostů, a to až do roku 1914. Mezi válkami se tu Rusů objevovalo ještě méně, pouze emigranti, z bolševického Ruska téměř nikdo," upřesňuje historik karlovarského muzea a pokračuje: "Lázeňská klientela byla vždy tradičně největší z německy mluvících zemí, jako bylo Rakousko a Německo, což dává smysl, když byl Karlsbad německý. Dále tu pobývali hosté z Velké Británie, Itálie, Francie, z rakousko-uherského Balkánu, z Haliče Poláci a Židé, po roce 1900 také významnou měrou přijížděli hosté z USA a i z Ruska, kteří zde měli svůj konzulát."

Z toho vyplývá, že karlovarské lázeňství nebylo vždy odkázáno jen ruskou klientelu, ta ve velkém nastoupila až o mnoho let později. Stalo se tak podle Nedvěda až v 90. letech minulého století, což mělo pro další vývoj města zásadní dopad. "K nárůstu ruské klientely došlo až po roce 1990, kdy se místní báli prolomení Benešových dekretů a německých žádostí o restituce. Vskutku bohatí Rusové skupovali byty, domy, vše, protože nejen využívali strachu z německých nároků, ale ceny bytů a domů mnohonásobně přepláceli, i díky místním makléřům, obzvlášť za tehdejšího primátora Josefa Pavla, kdy se privatizoval městský majetek, tedy v letech 1996 až 2001. Rusové nevěřili a nevěří bankám, proto ukládají peníze do nemovitostí," doplnil odborník.

Aktuální ceny vybraných komodit.
Pět z devíti základních potravin je v Česku levnějších než v Německu

I když se v souvislosti s tímto sporem zpočátku hovořilo o kampani namířené na Rusy žijící v Německu, podle nynějšího vyjádření představitelů města i Infocentra je ale cílená na všechny skupiny využívající ruský jazyk a azbuku. "Kampaň je zaměřená na mladé Rusy žijící v Německu," poznamenal na zastupitelstvu ředitel infocentra. "Pletou se tu pojmy: Rusové a ruský jazyk. Zbytečně se eskaluje něco, co by být nemělo," prohlásil náměstek primátorky Tomáš Trtek (ANO). "Jde o nafouknutou bublinu a dělá se problém tam, kde není," uvedla také Pfeffer Ferklová. "Válka na Ukrajině jednou skončí. To také přestaneme používat němčinu kvůli druhé světové válce?" zlobil se zastupitel z SPD Petr Nimrichter.

"V našem městě byli nejdůležitější skupinou do roku 1945 Němci a ne Rusové. Po druhé světové válce jsme přišli o 95 procent obyvatelstva a přišli jsme tak i německou klientelu. Tehdy by bylo asi také nevhodné dělat kampaň pro Němce. Minimálně zde vnímám problém v tom, že by se tato kampaň neměla platit z veřejných peněz," konstatoval zastupitel Klsák. "Nechci podporovat celý ruský jazyk a propagaci v ruštině považuji za nešťastnou. Tady nejde ale jen u ruskou klientelu, ale i třeba Azerbajdžánce, kteří většinou mluví rusky," pronesl zastupitel Pavel Bouška (Karlovaráci). "Navrhuji tuto kampaň zastavit. Rusko má k naší zemi nepřátelský přístup, vyhrožuje jadernými zbraněmi, což je pro mě nepřijatelné. Pokud kampaň zastavíme, disidenti to vezmou s povděkem. Pokud nastane mír, můžeme ji zase obnovit," uvedl Vladimír Melichar (SPOLU). Primátorka v závěru zdůraznila, že na lázeňství, které stojí nyní nad propastí, je navázáno šest tisíc pracovních míst. "Děláme to pro to, abychom zastavili odliv obyvatel," poznamenala. "Tady lidé berou dvacet tisíc a vy je chcete připravit o práci," zlobil se zastupitel Martin Mareš (SPD).