Inverze a s tím související zvýšené koncentrace polétavého prachu v ovzduší sužují celou řadu míst na území České republiky. Karlovarský kraj je jedním z mála regionů, kde se takový problém nevyskytuje.

„Je to dáno tím, že na území kraje jsou jen dva potencionální velcí znečišťovatelé, Sokolovská uhelná a ČEZ Elektrárna Tisová, kteří jsou ovšem zahrnuti v celostátním programu kontroly emisí. V ostatních krajích je podstatně více malých a středních zdrojů znečištění. Chybí tady průmyslové aglomerace, velkoměsta s hustým provozem. Proto od roku 2006 až do současnosti nedošlo k dlouhodobému překročení žádné ze sledovaných hodnot důležitých pro regulaci emisí,“ uvedl krajský radní Jaroslav Bradáč. U hodnot polétavého prachu (prašnosti) nebylo v období od 1. listopadu 2011 dosaženo na měřicích stanicích v Karlovarském kraji hodnoty nad 150 mikrog/m3 podle 24hodinového klouzavého průměru, to znamená, že v regionu nebyl a není ani aktuálně důvod regulovat zdroje znečišťování kvůli překračování povolených limitů.

Přesto kraj v žádném případě ochranu ovzduší na svém území nepodceňuje. Hodnoty prachu sleduje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na čtyřech měřicích stanicích umístěných na Přebuzi, v Chebu, v Sokolově a v Karlových Varech. „Pro regulaci se denně sleduje polétavý prach, SO2, NO2 a ozon. Pokud dojde v době zhoršených rozptylových podmínek a meteorologické situace k překročení stanovených hodnot, vydá ČHMÚ ve spolupráci s Karlovarským krajem pokyn vybraným zdrojům z regionu k regulaci,“ upřesnil radní Jaroslav Bradáč.

Na území regionu je problematika zhoršování kvality ovzduší spíše lokální záležitost. „Je důležité, aby si občané uvědomili, že kvalitu ovzduší ve svých obcích ovlivňují i oni sami. V době inverzních situací by měli ve svých kamnech a kotlích používat pouze uznaná paliva a netopit odpady. Přepravu osobními automobily by měli omezit pouze na nejnutnější míru. Problematické je i pálení odpadů na otevřených topeništích v zahradách,“ dodal krajský radní.

Možnost ovlivnit čistotu ovzduší v lokálně znečištěných částech mají také obce samotné tak, že požádají o krajské peníze na měření kvality ovzduší a na základě výsledků monitoringu si mohou zpracovat vlastní regulační plány. Na jejich podkladě mohou zasáhnout při zhoršené situaci ovzduší přímo v dané lokalitě, například když zregulují dopravu a vytvoří tímto způsobem takzvaně bezemisní zónu. „Z krajského dotačního titulu mohou získat podporu až do výše 100 tisíc korun,“ uzavřel Bradáč. Ten chce také na pravidelném setkání s představiteli obcí upozornit starosty, aby do budoucna ve svých koncepčních materiálech počítali s regulací zdrojů a omezováním dopravy a byli tak připraveni na situace, kdy se úroveň znečištění případně opravdu může zhoršit.