Z nabídky salonu jí ale žádné nepadly, a tak jí majitelka navrhla, aby si počkala na nové svatební šaty které měly dorazit každým dnem. Nevěsta souhlasila a zaplatila zálohu. Čtyři týdny před svatbou šaty pořád ještě nepřišly. Slečna Marešová tedy do salonu zavolala a požadovala svou zálohu zpět. Podle provozního řádu to nešlo, ale podle zaměstnankyně by bylo možné převést zálohu na šaty společenské. Nevěstě nevadilo, že se nebude vdávat ve svatebních šatech a druhý den se se svým budoucím manželem do salonu vypravila.
Majitelka nevěstě oznámila, že aby mohla zálohu převést, musely by být společenské šaty ve stejné hodnotě jako šaty svatební, jenže žádné takové v salonu nemají. Situace měla tedy jen jedno řešení, a to, že si majitelka zálohu na šaty ponechá a nevěsta nebude mít buď nic, anebo si počká na objednané šaty. Slečna Marešová ale čekat nemínila, a tak na ni podnikatelka zavolala policii. Proč to udělala, odmítá komentovat. „Zákaznice nebyla v právu. Podepsala stvrzenku, a tím souhlasila s podmínkami provozního řádu, který říká, že záloha je nevratná,“ uvedla. To samé tvrdí Česká obchodní inspekce: ,,Případ jsme prozkoumali a pochybení podniku jsme nenašli.“
Proč zálohu na svatební šaty nepřevedla na šaty společenské, nám majitelka odpověděla: ,, Záloha není převoditelná z důvodu různého půjčovného. To je u svatebních šatů v průměru 5000 korun a u šatů společenských do 2000 korun, jde o princip. Kdyby to tak dělal každý, nemusela bych zálohy vůbec vybírat.“ Slečna Marešová se provdala v šatech z jiného salonu a dnes se této příhodě jen usmívá. ,,Nikdy by mě nenapadlo, že budou s půjčováním šatů takové problémy a že na mě nakonec zavolají policii.“
