Prezident České republiky Miloš Zeman ukončil včera po třech dnech návštěvu Karlovarského kraje. Absolvoval při ní maraton setkání se starosty, podnikateli i s veřejností. Navštívil několik měst i továren, besedoval s lidmi. Těsně před odjezdem z regionu poskytl Deníku exkluzivní rozhovor, v němž hodnotil návštěvu kraje. Mimo jiné uvedl, že setkávání s lidmi ho nabíjí energií a dává mu sílu pro další práci.

Pane prezidente, jak hodnotíte vedení Karlovarského kraje, dělá vše pro to, co je v jeho silách, v těch mantinelech daných legislativou?

Myslím si, že jak pan hejtman, tak i celá rada, protože vedení kraje je tým, dělají dobrou práci. Hejtman mě doprovázel po celou dobu návštěvy kraje, se členy rady jsem se rovněž sešel. Je to tým lidí, kteří především vědí, o čem mluví. Jsou odborníci v tom dobrém slova smyslu. To znamená, že se neseznamují s oblastmi svého působení za pochodu, ale už přišli připraveni do výkonu svých funkcí. A to je podle mého názoru první a základní předpoklad kvalitního výkonu funkcí.

Karlovarský kraj byl kdysi vnímán především jako pánevní oblast s těžbou uhlí. V současnosti už známe termín, kdy těžba uhlí skončí. Co ji může nahradit a co může být perspektivní pro tento kraj a pro jeho rozvoj?

Myslím si, že je to kraj, který má mnoho kulturních i přírodních památek. Vzpomeňte na Loket a jeho hrad, na Bečov, kde není pouze relikviář svatého Maura. Na druhé straně je tady kolem 40 000 lidí, kteří jsou přímo či nepřímo zaměstnaní v tom, čemu bych trochu nezdvořile řekl lázeňský průmysl. To znamená, že je tu lázeňský trojúhelník, tedy nejen Karlovy Vary, ale i další lázně.

Jednou z možností vytváření podmínek pro zaměstnanost je právě rozvoj lázeňského průmyslu. Ten bohužel minulá vláda do značné míry začala decimovat. A to v případě domácích hostů i zahraničních. Těžební průmysl zaměstnává podstatně méně pracovníků než celé lázeňství dohromady. Těžba je dnes soustředěna spíše v Ústeckém kraji.

Jedním z problémů typických pro Karlovarský kraj je odliv lidí. Často odtud odcházejí i mladí, kteří se po studiích na vysokých školách do regionu v mnoha případech nevrací.

Hovořili jsme s panem hejtmanem také o tom, že Karlovarský kraj nemá jako jediný z českých krajů svou vysokou školu. A jestliže chceme, aby absolventi, kteří přecházejí z gymnázií na vysoké školy, v regionu zůstali, tak když je pošlete do Plzně, do Prahy nebo do Brna, tak je menší pravděpodobnost, že se vrátí, než když tu vysokou školu budou studovat právě v Karlovarském kraji. A to takovou, která bude odpovídat zaměření kraje. To může být třeba balneologie a celá řada navazujících oborů.

Řadu investic realizovaných v uplynulých letech v Karlovarském kraji se podařilo realizovat díky stovkám milionů korun z evropských dotací. Velký problém ale vyvstal v případě Regionálního operačního programu, kdy má Karlovarský a Ústecký kraj vracet kvůli některým pochybením značné částky. Myslíte si, že dotační pravidla jsou tak složitá a tak nastavená, že se v nich těžko orientuje a z toho pak vyplývají chyby?

Jiné kraje neměly takové problémy jako v případě Regionálního operačního programu Severozápad, který se týká Ústeckého a Karlovarského kraje. Na druhé straně jsme si s panem hejtmanem ale vyjasnili, že lidé, kteří jsou dnes ve vazbě v souvislosti s tímto programem, pocházejí výlučně z Ústeckého, nikoliv z Karlovarského kraje.

Na mnoha místech jste slíbil, že se do Karlovarského kraje za rok opět vrátíte. Je to při vaší značné vytíženosti reálné? A podíváte se na jiná místa než při této návštěvě?

I když Karlovarský kraj je relativně malý ve srovnání s jinými kraji, tak u něj platí, že jsou tady mnohá místa, která jsem nestihl navštívit. Například bych uvedl Kraslice, ale jsou i mnohá další. Já předpokládám, že zpravidla, ne vždy, budu navštěvovat místa, která nebyla na programu této návštěvy. A to nejen příští rok, ale i další čtyři roky funkčního období.

Pane prezidente, co vám osobně dává návštěva regionů pro vaši práci?

Já se přiznávám, že mě to nabíjí. Například ve Žluticích, což je město se dvěma a půl tisíci obyvatel, jsem viděl ve zcela zaplněném kulturním domě na tři sta lidí. A to v době, kdy je pracovní den a pracovní doba.

No a myslím si, že důvěru těchto lidí, jimž říkám dolních deset milionů, nesmím zklamat. A na druhé straně mě to také nabíjí proti některým lidem, kteří se snaží spíše hájit zájmy oněch horních, řekněme sto tisíc.