Redakce se tentokrát zaměřila na čtyři známé restaurace v Karlových Varech a zjišťovala, kolik u nich nyní po dalším nárůstu cen elektřiny stojí nejen běžné polední menu, ale právě i smažený sýr.

Nejlevněji se z těchto vybraných podniků lidé nají v Restauraci Sklípek. „Menu máme za 145 korun, a to i s polévkou. Smažený sýr pak nabízíme za 115 korun, hranolky máme za čtyřicet,“ říká majitelka restaurace Liliana Orbánová. „Ano, jsme nejlevnější, nechceme totiž zdražovat, protože tu s mým bratrem, který má na starosti kuchyni, nechceme sedět sami. Dalo by se říci, že máme vlastně předcovidové ceny. Od roku 2020 jsme totiž ceny navyšovali jen jednou, a to o pár korun. Drahé energie jsme do jídelního lístku nepromítli a v plánu to v tuto chvíli ani nemáme,“ vysvětluje podnikatelka.

Jak pokračuje, zatímco během poledne patří restaurace především místním, kteří sem chodí na polední menu, objednávky z klasického jídelního lístku jsou pak doménou turistů. Nejméně jednou týdně vaří Sklípek pro korejský zájezd. „Turistům jsme hodně vděční. Je mnoho takových, kteří se k nám i vrací, protože jim u nás zkrátka chutnalo,“ dodává.

V nedaleké restauraci U Tomáše pak nabízejí menu také za 145 korun, je ale bez polévky. Za tu strávníci zaplatí 40 korun. Smažený sýr mají U Tomáše za 139 korun, plus 50 korun za hranolky. O deset korun dražší vaří smažený sýr ve Ventura Pub Evropák, hranolky tu mají za 57 korun. Za menu pak zájemci zaplatí 174 korun, a to včetně polévky, což je v součtu nakonec méně než U Tomáše.

Ještě dražší smažený sýr mají v rodinné restauraci U Draka. Nabízejí ho za 159 korun, hranolky za 55. Menu zde vyjde na 143 korun včetně polévky. „Jsme sice trochu dražší, ale je to hlavně dáno našimi velkými porcemi, které jsou vyhlášené. Navíc smažený sýr vaříme ze 45procentního eidamu, což je znát,“ uvádí dcera majitelů a servírka Nikola Vašíčková.

I když strávníků po koronaviru a po finanční krizi všeobecně v restauracích ubylo, U Draka si na nezájem stěžovat nemohou. Nachází se sice na hlavní komunikaci, přesto je poněkud schovaná. Vchod, jak mnozí vědí, je ze dvora. „O únoru se říká, že je slabší, u nás byl ale hodně slušný. Míváme dobré víkendy, hlavně soboty. Podstatnou část naší klientely tvoří Němci, někteří z nich jsou i ti, kteří jsou u nás ubytováni, protože sloužíme i jako penzion,“ poznamenává servírka a dodává: „Jsme trochu zastrčení, a proto jsme nechali udělat i novou reklamu. Ta nejlepší reklama je ale osobní, to znamená, že když jsou lidé u nás spokojení, předají tuto informaci dál. A co nás těší, že v poslední době začali chodit i mladí, kterým se snažíme nabídku v jídelním lístku přizpůsobovat.“