Některé z nich s finančními prostředky vystačí do srpna, případně do září a poté hrozí, že budou nuceny přestat poskytovat služby. Podobná situace se opakuje téměř každoročně.

„V současné době náš týdenní stacionář má peníze přibližně do přelomu srpna a září. Co bude dál, nevíme,“ potvrdil Aleš Klůc, ředitel Farní charity Karlovy Vary, která provozuje týdenní stacionář pro lidi s Alzheimerovou chorobou. „Budeme se snažit nějak fungovat, v té nejhorší variantě ale budeme muset stacionář zavřít,“ dodal. Zařízení má kapacitu deset lidí, o ty by se musela i přes týden postarat rodina.

„Z Ministerstva práce a sociálních věcí a z Ministerstva financí je v tuto chvíli na dofinancování sociálních služeb vyčleněna miliarda. Z té by Karlovarský kraj dostal 34 milionů. O dalších finančních prostředcích se jedná,“ vyčíslil Pavel Bráborec, předseda krajské organizace Asociace poskytovatelů sociálních služeb a současně projektový manažer Denního centra Mateřídouška. Současný systém financování sociálních služeb podle jeho slov nereaguje adekvátně na potřeby poskytovatelů, je neefektivní, nehospodárný a dlouhodobě neudržitelný. Situace s potřebou dofinancovávání se totiž opakuje téměř pravidelně. „Jestliže každý rok dofinancováváme, znamená to, že ze státního rozpočtu je vyčleněno málo peněz, a my vždycky musíme přijímat nějaká opravná opatření, která financování staví na reálnou úroveň. Už teď víme, že dotace, která byla určená pro rok 2019, je naprosto nedostačující pro rok 2020,“ řekl Bráborec. Od roku 2015 přešla povinnost financovat sociální služby na kraje, které dostávají peníze z Ministerstva práce a sociálních věcí. Podle Bráborce nastala doba, kdy je třeba celý systém přehodnotit. Problém vidí i v tom, že obce nemají zákonnou povinnost spolufinancovat sociální služby, dělají to dobrovolně. „Jestliže dávám žádost na kraj o finanční prostředky, automaticky se předpokládá, že si seženu peníze i jinde. O to se mi snižuje návrh dotace,“ uvedl. A diskutovaný je i příspěvek na péči v případě terénních služeb. „Chtějí 24hodinovou péči, ale zaplatí ji jen někteří,“ podotkla Dana Janurová z Agentury osobní asistence. Narážela tak na fakt, že stát nedostatečně kontroluje, jak klient s příspěvkem na péči nakládá. „Tyhle peníze by nám mohly ulehčit práci a nemuseli bychom jako žebráci soustavně každý rok žádat stát o další finance,“ dodala.

Ilustrační foto.
Tip Deníku: Pivní slavnosti v Kraslicích