Žalobu, že město plebiscit mařilo a negativně tak ovlivnilo jeho výsledek, ve středu dopoledne zamítl Krajský soud v Plzni. Původně byly žaloby dvě, první podal právník Ronald Němec a následně i iniciátoři referenda. Soud je ale sloučil v jednu. Verdikt je pravomocný a lze proti němu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. A právě toho hodlá využít advokát Ronald Němec. „Popřípadě půjdu i k Ústavnímu soudu, protože rozhodnutí Krajského soudu je pouze prvostupňové. Je to první výstřel ze strany justice, ale nemá ve své podstatě větší závaznost a platnost i pro ostatní města. To může mít až rozsudek Nejvyššího správního soudu, popřípadě nález nebo zamítnutí Ústavního soudu,“ uvedl Ronald Němec. A zdůraznil, že respektuje zamítací stanovisko i dalších soudů, ale je potřeba vytyčit hranice, až  budou ostatní referenda města pořádat. 

Obě žaloby vytýkaly městu negativní kampaň, i to, že některé volební místnosti byly na jiných místech, než jsou voliči zvyklí. Soud ale konstatoval, že město řádnému průběhu hlasování nebránilo a nebylo prokázáno ani to, že by město vedlo protiprávním způsobem kampaň k referendu. „Neprokázalo se, že by došlo k takovému porušení ustanovení zákona o místním referendu, které mohlo ovlivnit jeho výsledek,“ shrnul v rozhodnutí soudce Alexandr Krysl.

Referendum, které se k budoucnosti Vřídelní kolonády konalo souběžně s prezidentskými volbami, a v němž občané odpovídali na dotaz: „Jste pro obnovu historické Vřídelní kolonády architektů F. Fellnera a H. Helmera a pro ukončení oprav havarijního stavu současné Vřídelní kolonády z roku 1975?“ skončilo jako neplatné. A to z důvodu nesplnění účasti alespoň 35 procent oprávněných osob z celkového počtu 37 761 voličů. K jeho platnosti ale chyběla účast tří set lidí, což byl i podle primátor Petra Kulhánka (KOA) těsný výsledek. Výhrady a stížnosti iniciátorů ale odmítl ihned po sečtení hlasů a také znovu zopakoval, že referendum proběhlo standardně a město jako jeho organizátor nic nepodcenilo.

„Rozhodnutí soudu znamená, že město může pokračovat v opravách havarijního stavu současné kolonády ze 70. let 20. století. Nyní  stanovujeme rozsah nejnutnějších prací k odstranění havarijního stavu tak, aby kolonáda mohla fungovat a byla přístupná veřejnosti v dalších letech a aby plnila distribuci lázeňské vody lázeňským sanatoriím,“ uvedl primátor Kulhánek. Město zároveň vypíše mezinárodní architektonickou soutěž na novou kolonádu, do níž mohou podle primátora iniciátoři referenda přihlásit i repliku původní kolonády. Soutěž už bude koordinovat hlavní architekt města, jehož nově zřízená kancelář začne při karlovarském magistrátu pracovat 1. března.

  „Architekt má za úkol sestavit odborný tým na zadávací podmínky architektonické soutěže, která bude připravována paralelně s opravami současné kolonády,“ dodal primátor Petr Kulhánek (KOA). Podle náměstka Čestmíra Bruštíka se nyní připravuje projektová dokumentace na přesun technického zázemí kolonády, tak zvané krenotechologie a pak začnou práce na samotné kolonádě. Horké vřídlo vřídlo už omezeně tryská před Vřídelní kolonádou a ven budou přesunuta i pítka s léčivou vodou. Tyto práce by podle náměstka Bruštíka měly být dokončeny do podzimu letošního roku.   

Přípravný výbor se musí poradit o dalším postupu
Věděli jsme a také jsme to uvedli do žaloby, že nedošlo k žádnému flagrantnímu (jasnému) porušení zákona. Nezbývá než pogratulovat našemu soupeři - panu primátorovi Petrovi Kulhánkovi. Prozatím se se mu podařilo zabránit obnově litinové kolonády. Využil všech svých zákonných možností, uvedl mnoho nepravdivých informací a podařilo se mu zmást nebo odradit dostatečný počet lidí, aby referendum nebylo platné. Chybělo pouhých 294 hlasů, byť i negativních. Pro obnovení litinové kolonády hlasovalo 9564 lidí. Náš názor se díky aktivitám spojeným s referendem však ještě více utvrdil v tom, že kolonáda architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera je tím nejlepším možným řešením problému Vřídelní kolonáda. Nyní již víme, že i u nás jsou výrobci, kteří by kolonádu dokázali vyrobit. Díky spolupráci se zástupci železáren jsme si ověřili i reálnou cenu stavby okolo 350 milionů Kč a naopak zjistili zásadní chyby ve výpočtech uváděných panem primátorem, když uváděl cenu přes miliardu Kč. Naším cílem je i nadále otočení trendu stavební devastace lázeňské části Karlových Varů, zahájení řádné péče o památky, tak aby se Karlovy Vary opět vrátily na výslunní světového lázeňství a turistiky. Díky referendu se dalo dohromady mnoho lidí, kteří všichni mají tento zájem. Společně se obáváme moderny vzešlé z architektonické soutěže a odmítáme generální rekonstrukci současné budovy Vřídelní kolonády. Za tyto cíle budeme bojovat dál. Ota Řezanka