Fackovacího, případně vysmívaného panáka si z Karlovarského kraje podle mnohých místních obyvatel i politiků udělali pražští vládní matadoři. A to od vzniku krajů v roce 2000. Místo podpory tento kraj prý nejen přehlížejí, nepomáhají mu a teď by jej někteří dokonce zrušili.

„Historicky nejhorší kraj ve všem,“ prohlásil o Karlovarském kraji kdysi, když byl premiérem, Andrej Babiš (ANO). Tato věta nejen vyvolala vlnu nevole, ale zároveň ostrý vzkaz vládnímu establishmentu, že i tento region se snaží i přes všechny nemalé problémy a vlažnou vládní podporu plně rozvíjet. Rozladění karlovarských obyvatel dovršilo nedávné prohlášení poslance Miloše Nového (TOP09), že by se Karlovarský kraj mohl úplně zrušit a včlenit do většího územního celku, jinými slovy do Plzeňského kraje. Což už zde historicky bylo. Karlovarský kraj, který patřil pod plzeňský region od roku 1960, se od něj odtrhl v roce 1. ledna 2000 dle ústavního zákona o vzniku krajů.

Součástí prodávané Vily Lützow je i nádherná zahrada. Legendární socha kočky obrácené zády k městu stojí opodál.
Vilu Lützow nabízí aukční síň Shotheby´s za sedm milionů dolarů

Návrh na sloučení Karlovarského a Plzeňského kraje poslanec Novotný i další podložili argumenty, že Karlovarský kraj je podle počtu obyvatel nejmenší kraj v Česku a má stejně obyvatel jako Ostrava, takže fakticky vůbec nedává smysl, aby existoval. Samotná správa kraje je podle mnohých politiků totiž zbytečně nákladná a stát by tak mohl ušetřit několik desítek milionů. A pokud by změnu provázelo přepracování rozpočtového určení daní, pak už jsou to miliardy. Navíc by se lidé po sloučení těchto krajů prý měli v karlovarském regionu lépe, protože by měli větší šanci prosadit v parlamentu své zájmy. Nyní má Karlovarský ve sněmovně šest poslanců, Janu Mračkovou Vidumetzovou (ANO), Věru Procházkovou (ANO), Renatu Oulehlovou (ANO), Karlu Maříkovou (SPD), Jana Bureše (ODS) a Jana Kuchaře (STAN).

Že by se Karlovarský kraj měl sloučit s Plzeňským, to shodně odmítají jak hejtman Petr Kulhánek (STAN), tak exhejtmanka a poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Současný hejtman navíc musí oponovat poslanci vládní koalice, k níž patří. "Nemyslím, že je to úvaha správným směrem poté, co si Karlovarský kraj za téměř čtvrtstoletí vybudoval svou identitu, kdy prochází proměnou v souvislosti s útlumem těžby uhlí a má připraveny intenzivní rozvojové plány a aktivity. Spíše než sloučení s jiným regionem by bylo vhodné naplnit vyřčené závazky vlád minulých i té současné, které avizovaly intenzivní pomoc a podporu strukturálně postiženému kraji. Zatím podpora přichází z evropské úrovně, u národní je to stále spíše v rovině proklamací. V případě přičlenění k jinému kraji by šlo o ztrátu vybudované identity i ztrátu viditelnosti specifických potřeb a problémů regionu," uvedl hejtman Petr Kulhánek.

Alžbětiny lázně.
O Alžbětiny lázně má zájem prestižní Hilton

Ostrý názor vyslovila ke zrušení Karlovarského kraje i exhejtmankyně Mračková Vildumetzová. "Od poslanců pětikoalice mi to přijde jako exemplární ukázka přezíravosti a arogance vůči lidem z našeho kraje. Místo toho, aby tvrdě pracovali na tom, aby život spoluobčanům v našem regionu usnadňovali, tak přichází s nápady, jak jim ho naopak ztížit a zkomplikovat," uvedla. A přidala i kritiku současné krajské vlády. "Současné vedení kraje nefunguje, pan hejtman za STAN za kraj vůbec nebojuje a svoji roli nezvládá, protože musí jít na ruku vládní pětikoalici, ale kvůli tomu přeci hned nebudeme rušit celý náš kraj. Já zásadně odmítám nějaký kočkopes slučování. Už teď lidem v Karlovarském kraji ruší ve městech ve velkém pošty, úřady práce, finanční úřady, soudní podatelnu a jejich dojezdové vzdálenosti se prodlužují. A tohle by pro ně byla katastrofa," zdůrazňuje poslankyně. A stejně tak nechápe, proč vláda nesměruje do Karlovarského kraje velkou investici společnosti Volkswagen a místo toho tvrdohlavě trvá na Plzeňském kraji, kterému ještě přidá státní dotaci více jak 10 miliard korun.

Snahu o drolení Karlovarského kraje místní politici poprvé zaznamenali v roce 2009, kdy se chtěly odtrhnout Mariánské Lázně. Tehdejší vedení města vážně uvažovalo a připravovalo žádost o připojení ke kraji Plzeňskému. Mariánskolázeňští radní byli toho názoru, že jsou šizeni při přidělování dotací. A totéž radili i čtrnácti okolním obcím, které spadají pod jejich správu. Šlo o území s pětadvaceti tisíci obyvateli.

Řidič dlužil na pokutách desetitisíce, celníci mu zabavili registrační značku
Řidič dlužil na pokutách desetitisíce, celníci mu zabavili registrační značku

Tehdejší karlovarský hejtman Josef Novotný (ČSSD) ale všechny varoval, že by na takové změně prodělali Mariánskolázeňští i kraj. Odtržení Mariánskolázeňska by kraji podle hejtmana Novotného zasadilo citelnou ránu. Argumentoval, že na dotacích dostal mariánskolázeňský mikroregion v posledních letech stovky milionů korun a v nejbližší době tam poputuje půl miliardy. „Já si nemyslím, že by Mariánské Lázně něco dalšího získaly připojením k Plzeňskému kraji, protože tam těch finančních prostředků je méně než u nás,“ uvedl tehdy hejtman Josef Novotný.

Mariánské Lázně nakonec v Karlovarském kraji zůstaly a společně s Karlovými Vary, Františkovými Lázněmi a dalšími osmi evropskými městy jsou zapsány na seznamu členy světového a kulturního dědictví UNESCO.