Turisté nepřijíždějí do Karlových Varů v současnosti jen díky světově proslulým lázním, ale také díky kulturnímu programu, především pak Mezinárodnímu filmovému festivalu. Významných a velkých produkcí za poslední roky přibývá. Většinou se konají v údolí řeky Teplé, u hotelu Thermal, přičemž tato část města patří do takzvaného vnitřního lázeňského území. Vystoupení, která bývají mnohdy velmi hlasitá, semkla obyvatele města, jež žijí v blízkosti centra dění, protože jim extrémní hluk vadí a zastání zatím nenašli. Založili tak Spolek za lázně bez hluku, který dospěl k velmi zásadnímu závěru, že je město porušuje lázeňský zákon. Pokud mu dají ministerstva za pravdu, může mít fatální následky nejen pro doprovodné akce festivalu, ale i další produkce. Lidé ze spolku se navíc domnívají, že pódia a různé bary byly postaveny v rozporu se stavebním zákonem. Vedení radnice ale říká, že pravda je na jejich straně.
„Naše město požívá statutu lázní, a proto zde platí lázeňský zákon, který prostřednictvím lázeňského statutu stanoví podmínky, které musí být ve vnitřním lázeňském území dodržovány. Podle statutu musí být v tomto území po 18. hodině ticho, což musí respektovat i městská vyhláška o nočním klidu. Lázeňský zákon také omezuje výstavbu v této části města, kdy výslovně zakazuje stavby nesouvisející s lázeňstvím, či výstavbu zábavných zařízení. Je tedy nepřípustné, aby se tu stavěly venkovní bary a pódia,“ říká spoluzakladatelka spolku a advokátka Ivana Al Khaled.
Spolek vedení města na tato fakta upozornil, ale to jeho závěry odmítlo. Spolek tak oslovil ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo vnitra. „Máme zatím jen průběžná sdělení, že obě šetření stále probíhají. Ale už například víme, že ministerstvo vnitra zahájilo dozorové šetření ve věci možné nezákonnosti obecně závazné vyhlášky města Karlovy Vary o ochraně nočního klidu a regulaci hlučných činností. A také ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že ohledně poskytnutí závazného stanoviska k dotčeným stavbám nebylo vůbec osloveno,“ upozorňuje Karlovaračka.
Spolek dal zároveň podnět na prošetření činnosti komise pro lázeňství, která je ze zákona povinna na dodržování lázeňského statutu dohlížet. Což se podle Al Khaled ale neděje. „Chápeme, že jsme město, kde se lidé chtějí i bavit, ale jednou jsme v lázeňském území a i zde se platné zákony musí dodržovat. Lidé se sem jezdí léčit a kvůli hluku nemají klid, přitom každý ví, že ticho a klid jsou nezbytným předpokladem lázeňské léčby. Lázeňský statut zkrátka stanoví podmínky a pravidla veřejného pořádku platné pro vnitřní lázeňské území. Jeho porušení je sice jen přestupkem, ale v námi napadených případech může být za každé takové porušení udělena pokuta až 5 milionů korun, a to až tři roky zpětně. Chceme lidem, kteří žijí v blízkosti produkcí, dát naději, že stávající neúnosná situace není neřešitelná a že jsme odhodláni udělat vše, co bude v našich silách, aby lázně byly opět místem k žití,“ pokračuje spoluzakladatelka spolku.
Stejně jako ona i redaktoři Deníku dvakrát sledovali například stavbu velkého festivalového kontejnerového baru u hotelu Thermal, k jehož montáži docházelo po 22. hodině, tedy v době nočního klidu, kdy už se nesmí na území města stavět. I když na to redakce upozorňovala, nic se nestalo a bar se stavěl dál.
Na dodržování lázeňského zákona by měla dohlížet právě komise pro lázeňství. To radnice odmítá, i když § 28 daného zákona mluví zcela jasně. „Komise pro lázeňství je zřízena dle zákona o obcích, a z toho hlediska nemá žádnou pravomoc kontrolovat přestupky. Není to přestupková komise, jak je známa především z menších obcí, je to poradní orgán rady města v samostatné působnosti,“ reaguje mluvčí magistrátu Jan Kopál. A citace daného paragrafu zní: „Obce, na jejichž území bylo stanoveno lázeňské místo, jsou povinny dbát na dodržování opatření uložených v lázeňském místě lázeňským statutem. Za tím účelem zřizují podle zvláštního právního předpisu lázeňskou komisi.“
Vedení magistrátu, které o podnětech sdružení ví, se hájí, že město nic neporušilo. „Podněty dostal i magistrát. Samozřejmě jsme je zevrubně prověřili, abychom si potvrdili, že jsme dosud vždy jednali s ohledem na platnou legislativu, a že ji i nadále dodržujeme. Tuto jistotu máme,“ říká náměstek primátorky Martin Dušek (ANO).
Český inspektorát lázní a zřídel podle mluvčího Kopála písemně sdělil, že město se nedopustilo žádného protiprávního jednání v souvislosti s pořádáním venkovních hudebních produkcí, a že není v kompetenci ani Českého inspektorátu lázní a zřídel, ani orgánů ochrany veřejného zdraví kontrolovat dodržování hygienických limitů hluku. „Sdělil nám, že je na obci, za jakých podmínek umožní produkci hudby provozované ve venkovním prostoru v blízkosti lázní. Naprosto shodný názor vyjádřila i krajská hygienická stanice. Ministerstvo vnitra několikrát kontrolovalo vyhlášku o ochraně nočního klidu a regulaci hlučných činností se závěrem, že není v rozporu se zákonem. Město hlukovou vyhlášku s ministerstvem pečlivě konzultovalo již před jejím vznikem tak, aby se eliminovala jakákoliv pochybnost ohledně porušení právních předpisů. Ministerstvo se přímo vyjádřilo, že hluk z veřejné produkce nemůže být nařízením – Lázeňským statutem – vůbec regulován,“ kontruje mluvčí magistrátu.
Na stavby, které jsou součástí kulturních akcí, má radnice také odpověď. „Ohledně lázeňského zákona a povolování dočasných staveb v lázeňském území – pokud stavba podléhá stavebnímu řízení a vyžaduje stavební povolení, pak je součástí takového řízení i ministerstvo zdravotnictví jakožto dotčený orgán. Pokud to tak není, pak tyto případy ministerstvo zdravotnictví neřeší.“ Podle Al Khaled ale samotný stavební úřad potvrdil, že k předmětným stavbám neeviduje v roce 2023 žádné oznámení záměru o umístění dočasné stavby ani následné územní souhlasy.
Na lázeňský statut, o němž spolek říká, že je nadřazený vyhlášce o nočním klidu, má pak město opačný názor. „Lázeňský statut, vydaný formou nařízení vlády, má právní sílu podzákonného právního předpisu, tudíž nemůže být v rozporu s právním předpisem vyšší právní síly, jinak řečeno, nemůže ukládat či vyžadovat povinnosti nad rámec zákona. Novela zákona o ochraně veřejného zdraví nepřímo novelizovala i lázeňský statut, protože podle ní není možné použít limity hluku na veřejnou produkci,“ poznamenává mluvčí Kopál a dodává: „Město provedlo vše dostupné pro ověření správnosti své vyhlášky a zákonnost svého postupu při pořádání kulturních akcí. Žádný z oslovených orgánů nevyslovil nesprávnost či rozpor vyhlášky s jakýmkoliv předpisem. Město bylo utvrzeno v tom, že hlukové limity, na které odkazuje lázeňský zákon i lázeňský statut, se na veřejnou produkci nevztahují, přičemž regulace zvuků z veřejné hudební produkce je plně v kompetenci obce. Povolené výjimky ze zákona ohledně kulturních akcí tak řeší vyhláška města, která je legislativně v pořádku. Zmocnění vydat vyhlášku města k úpravě místních záležitostí dává přímo zákon o obcích.“
Spolek nicméně namítá, že město nemůže konat v rozporu s lázeňským zákonem, jelikož tento je zvláštní právní úpravou vyšší právní síly, a tedy má aplikační přednost před obecnými předpisy, a to včetně zákona o přestupcích, zákona o obcích i zákona o ochraně veřejného zdraví.
