Jak potvrzuje i ředitelka sekce IROP Centra regionálního rozvoje (CRR) Helena Miškovičová, chybu přitom sama Žirafa nezpůsobila.

Objekt jsme dostali do výpůjčky v roce 2018, v 2019 jsme začali s rozsáhlou rekonstrukcí a požádali o dotaci. Ten dům byl opravdu v hrozném stavu. Na základě právního aktu od poskytovatele dotace Ministerstva místního rozvoje ČR, která činila 5,5 milionu korun, jsme požádali o překlenovací úvěr. Banka úvěr schválila a přeposlala realizátorům rekonstrukce na základě vydaných faktur. Dotace ale nebyla proplacena a tudíž splácíme bance úvěr. Nyní hrozí, že banka bude chtít zbytek úvěru 4,5 milionu proplatit najednou. Ten původní termín úvěru už dávno vypršel, zatím máme splacen asi jeden milion korun, a obáváme se, že už už nám nebude prodloužen,“ líčí komplikace zakladatelka centra Renata Kunešová.

Když si před lety Žirafa o dotaci požádala, bylo jí doporučeno, ať si na nejednoduché zprocesování dotace najme odbornou firmu. A to také udělala. „Smlouvu jsme podepsali se společností Abri s.r.o. ze Sokolova, s dotací nám pomáhala jedna jejich zaměstnankyně. Jenomže, jak jsme následně zjistili, nepracovala, jak měla. A když jsme měli poslední kontrolu, která dopadla dobře, ani jsme se od té pracovnice nedozvěděli, že jsme měli něco doplnit. Promarnili jsme tak kvůli její netečnosti i dané lhůty. Ona nás zkrátka neinformovala,“ pokračuje zakladatelka Žirafy.

Ohledně rozhodnutí o neproplacení dotace podalo centrum žalobu, kterou ovšem Městský soud v Praze vloni zamítl. Nyní prostřednictvím advokátní kanceláře podávají kasační stížnost.

„Příjemce pro administraci svého projektu zplnomocnil jako svého zástupce společnost ABRI s.r.o., kterému byly v monitorovacím systému přiděleny odpovídající role. Pravidla programu příjemci doporučují, aby v případě, že žádost o podporu za žadatele bude zpracovávat externí firma, si vymínil přístup k žádosti o podporu i přímo žadatel/příjemce projektu, což u tohoto projektu zástupci společnosti Žirafa neučinili,“ vysvětluje ředitelka sekce IROP Miškovičová a pokračuje: „V rámci kontroly uvedeného projektu, které Centrum pro regionální rozvoj zajišťuje, platí, že komunikace s příjemcem probíhá vždy prostřednictvím takzvaných depeší v monitorovacím systému, který je pro komunikaci s žadateli a příjemci určen a v rámci prováděných kontrol, nebyly příjemci ani jeho zástupci sdělovány žádné informace o předběžných závěrech kontrol a veškeré závěry byly vždy sdělovány formou depeší, stanovisek, a to jím v systému uvedenému subjektu společnosti ABRI s.r.o. Centrum pro regionální rozvoj bylo o špatné komunikaci mezi Abri s.r.o. a příjemcem informováno ze strany příjemce až v době ukončení realizace projektu, kdy Centrum kontrolovalo žádost o platbu. Snažili jsme se příjemci všemožně pomoci z naší strany s podklady pro případný spor s jím najatou společností. Příjemce možnost změnit role v monitorovacím systému bohužel využil až v rámci udržitelnosti projektu, tj. po ukončení realizace projektu.“

Podle Miškovičové je pochybení Abri jednoznačné, a CRR má o tom i důkazy, a proto Žirafě doporučuje, aby šla v tomto případě občansko právním sporem s touto společností. Redakce se snažila zástupce Abri kontaktovat, ale bez úspěchu. Všechny pevné linky jsou odpojené a jediný mobilní kontakt je nedostupný.

Denní stacionář Žirafa pomáhá nejen dětem postiženým autismem. Kapacita denního centra je 36 klientů, funguje ovšem i jako stacionář týdenní, kdy se zde vychovatelé nonstop během pracovního týdne starají o sedm dětí. „Jde přitom o děti z rodin, které většinou nemají auta, takže je každé ráno svážíme k nám a odpoledne je zase rozvážíme. Používáme na to hlavně naše vlastní auta. Zaměstnáváme dvacet lidí a pomoc u nás hledají i rodiny z jiných krajů, dokonce jsme se setkali až se zájemci z Moravy, kteří byli ochotni k nám dojíždět do týdenního stacionáře,“ uzavírá Kunešová.