Jenomže původní odhad značně převýšil plánované náklady a zastupitelé se podivili nad tím, že na opravu pronajaté Zámecké věže by mělo jít půldruhého milionu korun. A také náměstkovi vyčetli, že objekt je v pronájmu a podle smlouvy jej má udržovat právě nájemce. To náměstek Klsák připustil, ovšem dodal, že dokazování toho, kdo nese vinu za současný neutěšený stav všech objektů, v tomto případě Zámecké věže, je vždy velmi obtížné. A navíc je jejím majitelem stále město.

Zámecká věž stojí v samém srdci lázeňské zóny, tyčí se nad morovým sloupem na tržišti, spadá tedy do režimu městské památkové zóny. Do opravy Zámecké věže chtělo město z Programu regenerace městské památkové zóny vložit 590 tisíc korun.

„Požadované finanční prostředky z rozpočtu budou použity na opravu horní terasy objektu Zámecké věže a související stavební úpravy dotčených částí stávajícího objektu.

Účelem plánovaných stavebních úprav a předmětem řešení je oprava současného neuspokojivého stavu horních vrstev terasy a celého hydroizolačního souvrství její skladby, které již v současné době neplní svoji funkci. Následkem toho dochází k zatékání srážkových vod do konstrukcí objektu situovaných pod terasou a k jejich narušování (korozi) působením této vlhkosti a dále k poruchám vyvolaným objemovými změnami při střídání teplot a vlhkosti.

Tyto konstrukce jsou výrazně namáhány klimatickými vlivy a jejich současný celkový stav je již v současné době nevyhovující," tak znělo zdůvodnění na peníze pro opravu Zámecké věže.

Jenomže dnes už je vše znovu jinak. Původní odhad opravy věže už neplatí, protože podle projektové dokumentace budou náklady výrazně nižší. „Milion korun tudíž vrátíme městu na původní účely. Klesne tak i příspěvek z Programu městské památkové zóny, a to na dvě stě tisíc korun. Zbytek z 590 tisíc rozdělíme. Sto tisíc korun půjde na opravu Tržní kolonády a další peníze vložíme do opravy kostela sv. Lukáše," vysvětlil náměstek Jiří Klsák.

Zámeckou věž začalo město po částech opravovat až po roce 2000. Obnova věže, která je jednou z nejstarších historických staveb ve městě, byla oproti původním plánům dražší a trvala déle.

Se zhruba dvouměsíčním zpožděním začal objekt znovu sloužit veřejnosti v roce 2007. Cena stavebních prací, jejichž součástí byla rovněž rekonstrukce původního výtahu od Tržní kolonády, vzrostla z předpokládaných sedmi milionů na asi 13,6 milionu korun.

Skluz investice i její prodloužení ovlivnila náročnost všech stavebních prací i montáž nového výtahu do šachty, která musela podle rozhodnutí památkářů odpovídat původní podobě.

Součástí oprav byla také obnova nástupní a výstupní stanice výtahu, který byl naposledy v provozu asi před 30 lety. Železobetonová šachta byla kompletně sanována a má novou střechu s břidlicovou krytinou.

Výtah je zčásti prosklený, a umožňuje tak panoramatický výhled. Vejde se do něj až 18 osob. Z celkových nákladů na obnovu věže zaplatilo přibližně sedm milionů korun město a dalších sedm milionů nájemce, společnost Jamp.

Od Karlových Varů dostala objekt Zámecké věže do pronájmu na deset let. Ročně zaplatí 120.000 korun plus 19 procent DPH. Jamp pak ale Zámeckou věž se souhlasem města znovu pronajal jinému subjektu, který zde chtěl provozovat muzeum, galerii, kavárnu a zároveň tu hodlá prodávat suvenýry a dárkové předměty, přičemž za podnájem měl platit 360 tisíc korun měsíčně právě Jampu.

Zámecká věž stojí v Karlových Varech na místě, kde údajně v letech 1370 až 1376 vyrostl strážní hrad, jehož založení se připisuje Karlu IV. Na jeho zřícenině byla roku 1608 vystavěna městská hláska, která postupně získala současnou podobu.

V roce 2001 město nechalo za 4,5 milionu korun provést statické zajištění obvodových zdí, opravu krovu a střešní krytiny a také slavnostní nasvícení věže.