Přednášky o 17. listopadu s historiky, politiky a pamětníky mohli absolvovat v uplynulých dnech studenti středních škol z Karlových Varů.
Na přednáškách účastníci získali potřebné informace k workshopu, který odstartuje v pondělí 23.září a bude probíhat do 10. listopadu pod vedením profesionálních lektorů. Na workshopu se budou vyrábět plakáty a realizovat celý projekt.

Co vlastně odstartovalo celý projekt? „Přišlo mi, že toho vím o 17.listopadu málo a navíc mi každý řekl něco jiného. Celý projekt je trochu inspirován vysokou školou, kde jsme měli ke studiu i nadstandardní mimoškolní setkání. Podle mě je důležité zaujmout nějaké stanovisko a zabývat se jím hlouběji. Zamyslet se nad různými situacemi, ve kterých se lidé v té době ocitli. Lidé se o tom nebaví v běžném životě, nepřijdete domů a nebavíte se o tom u kafe,“ vysvětluje, co vedlo ke vzniku projektu učitel Jiří Hanek.

Během celého týdne se mezi hosty vystřídali i Jiří Kotek a Jan Horník, kteří měli nejspíše největší úspěch u studentů. Vyprávěli o tom, jak to v Karlových Varech probíhalo v roce 1989 a kolik lidí přišlo do ulic za ostatními. Přinesli na ukázku i dobové materiály a svým poutavým vyprávěním si získali studenty. Mezi dalšími pozvanými byl i Václav Ruml z Ústavu pro studium totalitních režimů, který upřesnil, čím se tato instituce zabývá. „Náš institut nevznikl za půl roku, ale jeho vznik trval několik let. V součastné době se zabýváme a zkoumáme hlavně dvě období a to léta 1938 až 1945 a 1948 až 1989. Náplní mé práce je také to, co obnáší vyrovnání s minulostí,“ uvádí Václav Ruml, který dělá dvakrát do měsíce semináře pro mladé lidi. Studenty nejvíce zajímaly monster procesy, zejména ten s Miladou Horákovou, kolik lidí při nich bylo potrestáno a popraveno. Řeč byla také o bývalé prokurátorce Ludmile Brožové – Polednové, která se zabývala případem Milady Horákové.

„Jsem rád, že studenti mají zájem o přednášky a zajímají se o naši historii. Projekt je více než oslovil a chtějí se v něm realizovat. V roce 1989 mi bylo devět let, všímal jsem si maličkostí. Jako dítě jsem sbíral obaly od čokolád a plechovky, protože ty ze Západu byly mnohem hezčí než ty co byly k dostání u nás. Také si pamatuji, jak mi někdo dovezl nové angličáky. Samozřejmě ten komu bylo 15 nebo 16, vnímal tuto dobu už jinak,“ vzpomíná Jiří Hanek.
Větší zájem veřejnosti nezávisle potvrzuje i Václav Ruml. „Lidé chtějí zjistit více o té době, kdy žili naši předkové a jak to všechno probíhalo. Hodně lidí se zajímá o dochované fotografie a materiály, ale bohužel jich nemáme mnoho k dispozici. Za každý projevený zájem, jsme samozřejmě rádi.“
„Téma 17. listopadu mi není lhostejné. Zúčastnil jsem se mnoha přednášek v minulých letech a získal tím více informací. Účastním se také každoročně projektu,“ sděluje své dojmy student vysoké školy Jan Samec.

(Kamila Kaňovská)