Těžba hnědého uhlí v Chebské pánvi? To už rozhodně v úvahu připadá!

Mezi mnohými panují také velké obavy – neustále se totiž v souvislosti z Chebskem skloňuje termín chráněné ložiskové území. Na otázky Deníku k této problematice odpovídala geoložka a báňská projektantka RNDr. Mgr. Gabriela Licková (na snímku v článku), Ph.D. z občanského sdružení Oponent.

Co přesně si mohou laici představit pod pojmem chráněné ložiskové území? Na čí návrh ho ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyžaduje?

Chráněné ložiskové území (CHLÚ) souvisí s hornickou činností, to je s dobýváním vyhrazených – neboli „lepších“ nerostů. Protože zahájení těžby jakéhokoliv lepšího nerostu není jednoduché, vysvětlujeme tento pojem v širším kontextu. Nejprve musíme vyhrazený nerost objevit, což není levná ani krátkodobá záležitost. Představuje přípravu v kanceláři, práci v terénu – mapování, vrtání, měření, odběr vzorků, práci v laboratoři a tak dále. Celkově nazýváme tyto práce geologickým ložiskovým průzkumem, o jehož průběhu musí být každoročně informováno Ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Pokud je průzkum úspěšný, vynaložené úsilí je odměněno vydáním osvědčení o výhradním ložisku. Co považujeme za úspěšný ložiskový průzkum? Je to stav, kdy zjistíme, že nerost, v našem případě uhlí, je nahromaděn v dostatečně mocné vrstvě, velké ploše, dobré kvalitě a jehovydobytí je bez výrazných technických problémů. Tomuto nahromadění nerostu budeme dále říkat výhradní ložisko nebo zkráceně ložisko. Osvědčení o výhradním ložisku vydává MŽP na základě schváleného a odborně posouzeného výpočtu, takzvaného pasportu ložiska.

„Osvědčené“ ložisko je nutné zahrnout do územního plánování, neboť představuje jisté bohatství. Z tohoto hlediska je důležité ohraničení ložiska v mapě, které odpovídá hranicím zásob nerostu. Zásoby – předpokládaný objem nahromaděného nerostu – jsou rozděleny podle stupněprozkoumanosti území (na zásoby prozkoumané nebo vyhledané), podle ekonomické výhodnosti (na zásoby bilanční nebo nebilanční). Při tomto členění jsou zohledněny všechny skutečnosti, které mohou ovlivnit těžbu, nebo které naopak mohou být těžbou ovlivněny. V praxi to znamená, že výše uvedené kategorie jsou dále rozděleny na zásoby volné, jejichž vytěžení nic nebrání, a zásoby vázané – to jsou zásoby, jejichž vydobytí brání například ochrana povrchových objektů. Zatímco obrys „osvědčeného“ ložiska zhruba respektuje obrys veškerých zásob, hranice chráněného ložiskového území (CHLÚ) může, ale také nemusí, zahrnovat veškeré bloky zásob, ovšem může a nemusí zahrnovat i velikostně významné plochy vně těchto zásob.

Co to tedy je CHLÚ a čím se liší?

CHLÚ zajišťuje ochranu výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání. CHLÚ zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. Z této definice vyplývá i předchozí tvrzení, že výměra CHLÚ může být zvětšena o plochy zabrané plánovanými svahy těžební jámy. Výměra však může být také snížena o plochu zásob vázaných nebo nebilančních. Zásadní je však fakt, že stanovením CHLÚ se „osvědčené“ ložisko nezmenší ani nezmění.

Stanovení CHLÚ pro ložiska uhlí v Chebské pánvi by tedy proběhlo bez účasti veřejnosti. Jak by byl vyřešen střet mezi těžbou a například ochranou františkolázeňských pramenů, tomu by mohl obyčejný daňový poplatník pouze přihlížet a s napětím sledovat, na kterou stranu se přikloní jazýček vah, zda k nadregionální energetické politice, či k místnímu územnímu rozvoji. Zároveň by si byl vědom, že stanovením CHLÚ, ať už by byla jeho hranice jakákoliv, se ochrana „osvědčeného“ ložiska nezruší.

Hrozí tedy Chebsku v oblastech Chebská a Odravská pánev těžba uhlí?

Termín „hrozí“ není správný. Nahrazuji jej proto „připadá v úvahu“. Je totiž nutné si uvědomit, co vlastně chceme. Byli bychom spokojení s praním na valše za světla petrolejky nebo chceme nadále využívat nejmodernější technologie k usnadnění naší práce? To, co říkám, je ovlivněno přednostním využitím hnědého uhlí k energetickým účelům a také prezentovanou snahou Evropské unie maximálně omezit závislost na dodávkách zemního plynu z Ruska (tady by se pojem „hrozí“ hodil více).

Správný přístup je v diverzifikaci zdrojů energie, ovšem obnovitelné zdroje ve velkém, které čerpají ze sluneční, větrné či vodní energie, jsou v našich klimatických a geomorfologických podmínkách (a při současném stupni poznání) nedostatečné. Biopaliva nás rovněž nezachrání, stačí porovnat objem a výkon. Zbývající řešení „jádro“ je z tohoto pohledu skutečným ekologickým řešením. Úmyslně nyní pokládám otázku, ačkoliv tato představa je nereálná kvůli seizmické aktivitě v chebském regionu – A dovedete si někdo představit, že byste měl za humny jadernou elektrárnu?…

Závěrem shrnu své úvahy, těžba hnědého uhlí v Chebské pánvi rozhodně v úvahu připadá.

Upřesníte váš názor na případné otevírání dolů na Chebsku? Lze stručně vyčíslit (finančně) problémy, které by v dotčených lokalitách vznikly?

Názor na případné otevírání uhelných dolů na Chebsku jsem vyjádřila v předchozích odpovědích. Problémy, které by vznikly, určitě není možné stručně vyčíslit. Nebude tedy ani jednoduché porovnat je s přínosem – například se získáním energetické nezávislosti.

Jsou oprávněné obavy občanů i institucí, že by se mohlo dostat i na vypouštění Jesenice?

Obavy o vodní dílo Jesenice jsou podle mého názoru k dnešnímu dni přehnané, nicméně občané by měli věnovat problematice těžby hnědého uhlí v ČR a české energetické politice pozornost a aktivně se účastnit řízení souvisejících se surovinovou či energetickou politikou. Pouze tak totiž mohou ovlivňovat přístup politiků a úředníků k těžbě chebského uhlí u nás.

Ohrozila by těžba uhlí lázeňství v regionu (českém), případně i u sousedů v SRN?

Těžba uhlí by mohla nepříznivě ovlivnit místní i sousední lázeňství, ať již z důvodu ovlivnění podzemní vody a minerálních pramenů nebo z důvodu významného zásahu do krajinného rázu. Ochrana těchto zájmů byla již rozebrána v předchozích bodech jako jiné obecně chráněné zájmy – jazýček vah rozhodne.

Otázky Deníku pro architekta Luďka Vystyda

1) Co přesně si mohou laici představit pod pojmem chráněné ložiskové území? Na čí návrh ho MŽP vyžaduje?
2) Hrozí tedy Chebsku v oblastech Chebská a Odravská pánev těžba uhlí?
3) Váš názor na případné otevírání dolů na Chebsku? Lze stručně vyčíslit (finančně) problémy, které by v dotčených lokalitách vznikly?
4) Tušíte, jakým způsobem se dotčené obce a občané mohou bránit?

K otázce č. 1 – nejlépe to lze pochopit přímo z Horního zákona.

Horní zákon kromě jiného dělí nerosty na vyhrazené a nevyhrazené.

Vyhrazené nerosty jsou vyjmenovány v § 3 zákona a jejich ložiska jsou ve vlastnictví státu bez ohledu na to, kdo je vlastníkem pozemku, pod nímž se nacházejí. Institut „vyhrazených“ nerostů má v našem právu tradici už od dob vydání Ius regale montanorum (tehdy šlo o tzv. horní regál). V angloamerickém právu tato zásada neplatí a všechna ložiska náleží k pozemkům, na nichž se vyskytují. Výčet v § 3 horního zákona je opět velice široký a obsahuje i nerosty, které se u nás nikdy netěžily a prakticky ani neexistuje šance nálezu jejich ložisek (např. draselné soli nebo perlit). Přesto je tím vlastnické právo státu kryté v případě nálezů neočekávaných ložisek. Navíc si stát formou rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu po dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhrazuje i možnost rozhodnout v případě pochybností o tom, zda určitý nerost do kategorie vyhrazených patří nebo ne. Tím jsou ošetřeny budoucí situace, kdy se začne využívat nerost, který dosud neměl žádné použití, a bude třeba rozhodnout o vlastnictví jeho ložisek.

Nevyhrazené nerosty jsou ty, které ve výčtu v § 3 nejsou uvedeny. Nejběžnější z nich jsou stavební kámen, štěrkopísky a cihlářské hlíny. Ložiska nevyhrazených nerostů jsou ve vlastnictví majitele pozemků. Až do novelizace horního zákona zákonem č. 541/1991 bylo možné i významná ložiska nevyhrazených nerostů označit jako ložiska výhradní, tj. ve vlastnictví státu (tzv. výhradní ložiska nevyhrazených nerostů). Ložiska, o kterých bylo takto rozhodnuto, jsou i nadále ve vlastnictví státu.

§ 16

Chráněné ložiskové území

(1) Ochrana výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání se zajišťuje stanovením chráněného ložiskového území.

(2) Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska.

(3) Pro ložisko vyhrazeného nerostu se stanoví chráněné ložiskové území v období vyhledávání nebo průzkumu po vydání osvědčení o výhradním ložisku ( § 6).

§ 17

Stanovení chráněného ložiskového území

(1) Chráněné ložiskové území stanoví Ministerstvo životního prostředí České republiky po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem.

(2) Řízení o stanovení chráněného ložiskového území se zahájí na návrh organizace nebo z podnětu orgánu státní správy. Návrh se doloží osvědčením o výhradním ložisku a návrhem hranic chráněného ložiskového území.

(3) Účastníkem řízení o stanovení chráněného ložiskového území je navrhovatel. Zahájení řízení oznámí Ministerstvo životního prostředí České republiky dotčeným orgánům státní správy, orgánu územního plánování a stavebnímu úřadu. Ministerstvo životního prostředí České republiky nařídí ústní jednání spojené podle potřeby s místním šetřením a současně upozorní, že stanoviska uvedených orgánů státní správy a připomínky a návrhy účastníka se mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak Ministerstvo životního prostředí České republiky k nim nemusí přihlédnout. Jestliže některý z uvedených orgánů státní správy potřebuje na řádné posouzení delší čas, Ministerstvo životního prostředí České republiky na jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží.

(4) V řízení o stanovení chráněného ložiskového území posoudí Ministerstvo životního prostředí České republiky návrh a podklady z hlediska požadavků na ochranu výhradního ložiska, zabezpečí stanoviska orgánů státní správy uvedených v odstavci 3 a posoudí připomínky a návrhy účastníka.

(5) Hranice chráněného ložiskového území se vyznačí v územně plánovací dokumentaci.

(6) Ministerstvo životního prostředí České republiky po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti zruší chráněné ložiskové území, jestliže pominuly důvody ochrany výhradního ložiska.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí přiměřeně i pro změnu a zrušení chráněného ložiskového území.

(8) Podrobnosti o stanovení, změně a zrušení chráněného ložiskového území a jeho evidenci stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo životního prostředí České republiky.

§ 18

Omezení některých činností v chráněném ložiskovém území

(1) V zájmu ochrany nerostného bohatství se nesmí v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, pokud k tomu nebyl dán souhlas podle tohoto zákona.

(2) Jestliže je nezbytné v zákonem chráněném obecném zájmu umístit stavbu nebo zařízení nesouvisící s dobýváním výhradního ložiska v chráněném ložiskovém území, je třeba dbát, aby se narušilo co nejméně využití nerostného bohatství. Znemožnit nebo ztížit dobývání výhradních ložisek nerostů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) až d) je možno jen ve zvlášť odůvodněných případech, jde-li o mimořádně důležitou stavbu nebo zařízení nebo bude-li stavbou nebo zařízením ztíženo nebo znemožněno dobývání jen malého množství zásob výhradního ložiska.

§ 19

Povolování staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území

(1) Povolení staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle zvláštních předpisů7) jen se souhlasem orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaným po projednání s obvodním báňským úřadem.

(2) Souhlas orgánu kraje v přenesené působnosti podle odstavce 1 si vyžádá orgán příslušný pro povolování staveb a zařízení. Žádost o povolení stavby a zařízení musí žadatel doložit vyjádřením organizace spolu s návrhem podmínek ochrany výhradního ložiska.

K otázce č. 2

Hrozí asi není správný výraz, záleží na úhlu pohledu. Pro něko hrozí, jiní to mohou vítat.

Podle Horního zákona je povinnost výhradní ložisko hospodárně využít (tedy vytěžit).

Odpis je možný jen v případech dle § 21 – viz příloha.

Jedinou překážkou je v našem okrese to, že výhradní ložisková území hnědého uhlí leží uvnitř ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně, stanoveným Nařízením vlády č.152/1992 Sb., o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. Při řízení výstavby v tomto území je nutno respektovat omezení vyplývající z těchto ochranných pásem.

Ta těžbu z větších hloubek pro zajištění ochrany pramenů nepřipouštějí.

Proto je snaha donutit odpovědné orgány státu stanovit co je v našem případě prioritní, zda lázně nebo uhlí.

Politika územního rozvoje ČR 2006 tuto prioritu stanovila pro Františkovy Lázně. Nyní platná Politka územního rozvoje ČR 2008 schválená vládou vloni tuto prioritu už nebsahuje.

Proto je nutné s možností otvírky dolů v našem okrese počítat.

K otázce č. 3

Můj názor je pochopitelně těžbu zde neotvírat. Jako zpracovatel územních plánů obcí a měst v tomto okrese musím ale respektovat jak příslušné zákony, tak usnesení zastupitelstev obcí, která jednotlivé fáze územních plánů a jejich zadání schvalují. V konceptu nového územního plánu Chebu se uvádí:

Zpracovat variantu respektující bez výhrad požadavky ochrany a nezastavitelnosti ploch CHLÚ Odravské a Chebské hnědouhelné pánve.

Vyčíslit finančně otevření těžby v rozsahu výhradních ložisek nelze, protože cena energie je stále proměnlivá a záleží na době případné otvírky. Každopádně je důležité slovo „racionálního“ (nahrazeno v zak. Č. 541/1991 Sb slovem „hospodárného“) využití nerostného bohatství … v odst. 2, §1 Horního zákona.

Rozsah území dotčeného těžbou je však tak velký, že od hranice s okresem Sokolov by skoro žádné obyvatelné území v střední části bývalého Chebského okresu nezůstalo – viz přiložená mapka zpracovaná spol. Oponent.

Znamenalo by to kompletní vysídlení daného území pánví,. ale i přilehlých, protože by k životu zbyla pouze malá plocha. Jedná se o obce Kopanina, Nový Kostel, Milhostov, Třebeň, Františkovy Lázně, severní a východní část správního území Chebu Střížov, Jindřichov, Tršnice, Dřenice, Jesenická přehradní nádrž, z Lipové, část katastru Stebnice, z Okrouhlé západní část podél nádrže. Z Tuřan je v dotčeném území Trpeš.

K otázce č. 4

V prvé řadě nepodceňovat tuto problematiku z důvodů, že to bude za dlouho a pod. Reálná možnost je, že budou zahájeny konkrétní kroky k otvírce už mezi lety 2015 – 2020.

Žádat na svých poslancích a senátorech tlak na legislativu a vládu, aby se stanovily priority ( tedy podporovat léčebné prameny). V souvislosti s tím se jasně postavit k otázce energetické koncepce. Tady je jedinou prioritou jádro. Obnovitelné zdroje potřebu nahradit úhlí zcela nezajistí.

Otázka priority v letošních volbách měl být v našem území postoj jednotlivých stran k otvírce uhelných dolů v našem okolí a jasná energetická koncepce.

Atak dále.


VyjádřeníRut Bízkové ministryně životního prostředí naleznete zde.