„Na chronicky nemocné pacienty obecně působí velké výkyvy rázu počasí. Pozorujeme to zejména u astmatiků. Při velkém výkyvu teplot anebo náhlé změně rázu počasí hůře dýchají. Zhorší se jejich dlouhodobý chronický problém. Často pozorujeme potíže u více pacientů například při prudkém ochlazení. Zdravotní stav lidí ale ovlivňuje více faktorů a tím hlavním je teplota. Pokud by došlo při změně tlaku i k prudké změně teploty, může se někomu udělat špatně. A to i například kardiakům, “ uvedla mluvčí záchranné služby Plzeňského kraje Mária Svobodová.

„Měřím počasí už 44 let a takovou hodnotu atmosférického tlaku v Karlovarském kraji nepamatuji,“ sdělil Rudolf Kovařík.

Změny tlaku tak pociťovali lidé na Chebsku, Sokolovsku a Karlovarsku mnohem více než v jiných částech České republiky.

„Jakmile se rychle mění tlak vzduchu, pociťuji více bolesti kolenou i kloubů, navíc se mi i hůř dýchá,“ uvedla seniorka Marie Novotná z Chebu, která počasí pečlivě sleduje.

„Vždy se dívám i na internet, jak se tlak mění, a pokaždé to přesně pasuje na dobu, kdy moje bolesti kloubů začaly,“ poznamenala penzistka.

„„Meteorologické jevy jsou jedním z uznaných faktor, které ovlivňují lidské bytí. Reakce na změny počasí se odborně nazývá meteosenzitivita. V ní stojí za zmínku  jevy, jakými je vítr, vlhkost či déšť nebo mlha a ionizace. O tom, že se nejedná o nové téma svědčí také studie lékařek Hydeové a Forysthové, která knižně vyšla již v roce 1989 po názvem Sebevražda: skrytá epidemie. Ač kniha sama přímo nepotvrzuje domněnku ohledně zvýšeného počtu sebevražd v návaznosti na počasí, například při dešti, tak konfrontuje různé názorové proudy. Dokonce dnes existuje podobor, který nazýváme biometeorologie, jež se věnuje interakcím mezi živými organismy a počasím. Zajímavé poznatky krom naší psychiky, kupříkladu působení světla, odhalují i odborníci, kteří zkoumají fyziologické procesy v lidském těle. Typická jsou tak třeba varování meteorologů při vyšších teplotách pro osoby s chronickými kardiovaskulárními (srdečními) chorobami,“ řekl terapeut psychosociální péče Jakub Jestřáb. 

„Počasí u nás ovlivňuje oceánský charakter podnebí. V těchto dnech se začaly hodnoty tlaku postupně ustalovat,“ konstatoval Rudolf Kovařík. Razantní vzestup tlaku způsobila podle meteorologů tlaková níže nad Velkou Británií. Byla tak rozsáhlá, že dokázala tlak zvýšit do neuvěřitelných hodnot. Podle tlaku a dalších veličin se vypočítává i takzvaná biopředpověď.

„Naměřený tlak 1047 hPa je snad nejvyšší od roku 1907, kdy bylo v Karlovarském kraji naměřeno 1051 HPa, což je z historického hlediska měření počasí maximum. Normální hodnoty tlaku v kraji se pohybují kolem 1012 hPa,“ poznamenal Rudolf Kovařík.

Na organismus nejvíce působí jeho náhlé změny. Pokud se tlak změní během pár hodin o několik hektopascalů, ať už nahoru nebo dolů, vždycky je to pro tělo zátěž. Lidé se cítí prostě mizerně, ti, kteří mají problémy s krevním tlakem, mohou tyto změny pocítit mnohem více než kdykoliv jindy.

Horší pro organismus je nižší tlak. Ten vzniká v případě, že se ochlazuje a přichází dešťové srážky anebo silný vítr, jako tomu bylo uplynulý víkend. Na pokles tlaku reagují lidé s neurózami, depresemi a podobnými chorobami. Hlava začne bolet i toho, kdo na migrény ani netrpí.

Na horách bývá obecně nižší tlak než v údolích, protože vzduchový sloupec je menší než v nížinách. „Tlak stoupá například i při úplňku, proto také mnoho lidí nemůže spát nebo se častěji budí,“ dodal pozorovatel počasí.