24. prosince – Štědrý den – je posledním dnem přípravy na vánoční svátky. Ve středověku šlo o poslední den roku, který začínal právě na slavnost narození Páně 25. prosince. Dříve byl dnem postním. Tradovalo se, že kdo se postí, uvidí večer zlaté prasátko. Po východu první hvězdy skončil adventní půst. Ke stolu se však všichni mohli posadit, až když hospodyně ohlásila, že má vše připraveno.

25. prosince – 1. svátek vánoční, Boží hod vánoční – slavnost narození Páně, oslava narození Ježíše Krista. Nechodilo se po návštěvách, nepracovalo se, nekrmil se ani dobytek, dokonce se ani nevařilo, ani lůžka se neustýlala, aby se tak významný den neposkvrnil prací. Celý den se trávil pouze v rodinném kruhu a věnoval se odpočinku a rozjímání. V kostelích se sloužila božíhodová vánoční mše. Tento den klidem a pohodou završoval důstojnou část Vánoc.
26. prosince – 2. svátek vánoční, svátek sv. Štěpána – svatý Štěpán je patronem koní. V ten den se před východem slunce nechávalo koním pouštět žilou, aby byli zdraví a čilí po celý rok. V kostele se světil oves.

27. prosince – sv. Jan Evangelista – Jan Evangelista byl učedníkem Krista a po jeho ukřižování pečoval o Pannu Marii. V ten den se od 12. století nechávalo světit víno.

28. prosince – svátek mláďátek – svátek mláďátek se slaví jako vzpomínka na nevinné dětské oběti krále Heroda, který nechal v Betlémě a jeho okolí povraždit všechny chlapce mladší dvou let. V ten den chodívala mládež ke zpovědi.

6. leden – Tři králové – původně svátek zjevení Páně. Tři králové Kašpar, Melichar, Baltazar vedeni betlémskou hvězdou šli přivítat s dary nového krále – Ježíška v jeslích. Postavy králů mají celou řadu významů. Předně znamenají tři fáze lidského života. Jeden je mladý, druhý je zralý muž, třetí je stařec. Na Tři krále si hospodyně nechávaly v kostele posvětit vodu a s ní vykrápěly příbytek i stodoly. Většina rodin odstrojuje vánoční stromeček.

2. únor – Hromnice – Hromnice ukončují vánoční období. Do kostelů lidé přinášeli svíce k vysvěcení, které pak nazývali „hromničky“. Měly chránit úrodu před hromobitím a dům před neštěstím. Báby kořenářky jimi dokonce léčily. Dávaly je do rukou nebo křížem pod krk nemocnému. O Hromnicích se nemá pomlouvat, klít, tancovat, ani žertovat. Podle lidové pověry by hospodyně neměly brát do rukou jehlu, aby nepřitáhly na stavení blesk. Naopak v pohanských dobách byly Hromnice spojeny s bujnými oslavami jako předzvěstí jara. Pokud jste do této doby ještě neodstrojili stromeček, učiňte tak v tento den.