Světově známé lázeňské město Karlovy Vary nabízí to, co jiná města nedokáží. Do paměti lidí, kteří ho navštívili, se bezesporu navždy vryjí kolonády, krásně upravené domy a také místní lanovky, které spojují malebné údolí s vrcholky kopců. Velkolepé plány z období před 1. světovou válkou chtěly ještě mnohem více, ale kvůli válečnému konfliktu k nim nakonec nedošlo. K nim patří i výstavba lanovky na vrch Tři kříže, kde se měl stavět i ohromný hotel Zlatý strom. V tomto případě ale nešlo ale jen o plány, které skončily na papíře. Lanovka stejně jako samotný hotel, který podle vizualizace značně připomíná Babylónskou věž, se totiž začaly stavět. Svědectvím jsou základy hotelu, koridor lanovky, tedy betonový zářez do terénu, i vyhořelá mezistanice v ulici Na Vyhlídce.

Zatímco investorem lanovky bylo město, o tom, kdo inicioval stavbu hotelu, přesné informace nejsou. "Zřejmě šlo o zainteresovaného podnikatele. Jednou jsem vizualizaci tohoto hotelu viděl a musím přiznat, že mělo jít o monument, na nějž bychom si jen těžko zvykali. Byl totiž dost vysoký a také velký a na vrcholu Tří křížů by byl opravdu nepřehlédnutelný," říká karlovarský historik Jiří Klsák. Připomíná jeden důležitý historický moment, a to stavbu hotelu Imperial, dnešní dominantu města, která se tyčí nad Karlovými Vary na výšině Helenin dvůr a současným obyvatelům města či návštěvníkům příliš nevadí. V době její realizace, a to v letech 1910 až 1012, byla ale i ona veřejnosti trnem oku, a to nejen kvůli svému architektonickému ztvárnění.

Rozhodnutí o stavbě nové lanové dráhy padlo už v roce 1908, ale stavět se začala až o pět let později. "Jenomže pak přišla 1. světová válka. Nebyly peníze a priority byly zcela jiné než realizace takovýchto velkých projektů. A tak zůstaly jen torza toho, co se vybudovalo," vysvětluje historik a pokračuje: "Lanová dráha měla mít nástupní stanici už v údolí, a to ve Vřídelní ulici. Mezi domy je stále ponechána mezera, kdysi tu bývala trafika. Pak měla stoupat do ulice Na Vyhlídce, kde měla projít pod komunikací do mezistanice. Tak před desítkami let vyhořela. Dodnes jsou vidět ve svahu nad touto mezistanicí položené koleje a betonový zářez."

Karlovy Vary mohly díky velkolepým plánům nabídnout mnohem více. Jedním z nedokončených, ale započatých projektů, byla i lanová dráha na Tři kříže | Video: Jana Kopecká

Lumír Hubínek, který dlouhé roky na karlovarských lanových drahách pracoval a nakonec se nejen jejich historie stala jeho velkým koníčkem, na svém webovém portálu karlovarskelanovky.cz přidává mnohem více. "Záměr postavit další lanovku v Karlových Varech jistě posílil neobyčejný úspěch Tunelové lanovky a lanovky na Dianu. Záměrů postavit i další lanovky bylo více, ale podařilo se jen velmi málo. Tři lanové dráhy, které byly v Karlových Varech nakonec realizovány, jedna na Dianu a dvě k Imperialu, jsou jen nepatrným odvarem proti tomu, co bylo původně zamýšleno. Nepodařilo se vybudovat většinu tras, avšak ne proto, že by snad jejich plánování stálo na pouhých fantazijních či megalomanských snech městské rady, důvod byl daleko pro­zaičtější - překotný rozvoj města od poslední třetiny 19. století brutálně přervala 1. světová válka. A tak zatímco lanovka na Dianu byla dokončena v roce 1912, měla její sestra na opačné straně údolí smůlu, neboť realizace spadla do špatné doby, nadějný vývoj byl přerušen," vypráví Hubínek.

Historici stejně jako Hubínek připomínají, že plánů na tuto lanovku bylo hned několik. Dokonce se počítalo s tím, že měla pokračovat až ke vzdálené Goethově vyhlídce. V roce 1909 přichází rozhodnutí, že lanovka bude končit na Třech křížích. V té době ale nebylo stále ale jasné, zda to bude ozubená dráha, nebo lanovka, která bude s tunelem nebo bez něho.

"Náklady na celou stavbu byly předběžně vypočteny na 610 tisíc tehdejších korun. Předpokládalo se, že na trati budou jezdit dva vozy - každý s kapacitou 40 osob. V dolním úseku se předpokládalo značné vyšší přepravní zatížení, proto se vedle nasazení jednoho přímého vozu v celé trase, podle potřeby, předpokládal do stanice Panorama samostatný provoz dalším vozem s celkovou kapacitou dolního úseku 530 osob za hodinu jedním směrem. V zimním období měl být provoz omezen pouze na dolní úsek trati," konstatuje Hubínek.

Po roce 1918 se podle něho tehdejší vedení města pokoušelo najít soukromé zdroje financování dostavby. "Nabídka dokončit dráhu a na vrchu vystavět velký mezinárodní hotel však nakonec nebyla akceptována. Stavba hotelu, bez níž nebylo možné zajistit rentabilitu dráhy, totiž vyvolalo velký odpor mezi hoteliéry a majiteli sanatorií, kteří se pochopitelně obávali konkurence a snížení poptávky po vlastních ubytovacích kapacitách. Neblahý vliv měla jistě i hospodářská krize v roce 1921. Vývoj situace a přístup k dráze na Tři kříže trval pravděpodob­ně po celá dvacátá léta 20. století," poznamenává autor webových stránek.

Během uplynulých desítek let se několikrát objevila snaha lanovou dráhu dokončit. Naposledy se tak stalo v roce 2009, kdy jedním politickým iniciátorem byl tehdejší náměstek primátora Tomáš Hybner. Radní v době primátorování Wernera Hauptmanna tehdy dokonce schválili uzavření smlouvy na zpracování projektové dokumentace, a to s firmou ARD architects z Dobré Vody na Českobudějovicku, která s částkou 917 tisíc korun vyhrála výběrové řízení. Vedení radnice tehdy předpokládalo získání finančního příspěvku od Evropské unie a nebo spoluúčast se silným investorem. "Z hlediska cestovního ruchu by určitě bylo i zpestřením, kdyby se objevil investor, který by chtěl na vrcholu Tří křížů postavit třeba restauraci. Zatím se nám ale bohužel nikdo neozval,“ uvedl v roce 2009 tehdejší primátor Hauptmann.

Náklady na zprovoznění lanovky byly v roce 2009 odhadovány na 200 milionů, tyto plány ale nové vedení města v roce 2011 odložilo kvůli nedostatku peněz, protože město splácelo mnohamilionový úvěr za KV Arenu.

"Mně ta myšlenka obnovit tuto lanovou dráhu taky nepřijde úplně špatná," konstatuje historik Klsák, který dodává, že koridor dráhy už sto let chátrá a zarůstá plevelem a náletem.