"Narodil se 25. července 1949 v Chomutově, v letech 1965 až 1969 studoval na Střední průmyslové škole keramické v Karlových Varech. Po jejím absolvování nastoupil jako odborný pracovník Galerie umění Karlovy Vary, kde působil do roku 1973, poté více než deset let zastával pozici propagačního grafika v karlovarském podniku Strojoprav, aby se začátkem roku 1985 vrátil zpět do galerie. tam po dvou letech své působení ukončil a věnoval se výhradně volné tvorbě jako výtvarník ve svobodném povolání. Ve školním roce 1993/94 nastoupil jako učitel na svou „alma mater“, tedy SPŠ keramickou v K. Varech. Vyučoval zde kresbu a dekorativní navrhování, nejdříve jako externí pedagog, poté od roku 2002 až do roku 2010 jako interní. Po ukončení pedagogické činnosti se kromě volné tvorby věnoval konzervátorství a restaurování výtvarných děl," vzpomíná Jan Samec, ředitel Galerie umění Karlovy Vary.

Počátky Balšánovy vlastní výtvarné tvorby se podle něho odehrávaly v sedmdesátých létech minulého století především v oblasti kresby a grafiky, v nichž převažovaly dva žánry.

Tomáš Trtek (vpravo) po vítězství ANO v komunálních volbách v roce 2022.
Trtek odchází z radnice. Rezignuje na post náměstka primátorky i zastupitele

"Jednalo se o figurální motivy s výraznou stylizací a kritickou až sarkastickou nadsázkou. V druhé tematické rovině autor vytvářel drobné karlovarské veduty – především prostřednictvím různých grafických technik a s neobvyklým fokusem na poetiku střech lázeňské architektury. Kresbám i grafikám dominovala omezená chromatika v tónovaných hnědích a černé barvy. V krajinách z osmdesátých let začala pozvolna převládat volná příroda a umělec se stále více obracel k technikám malby, povětšinou také v reduktivní barevnosti. Během svého druhého působení v karlovarské galerii se blíže seznámil s autory výtvarné skupiny 12/15 a jejich tvorbou. Ta se mu stala novou podnětnou inspirací, Balšánovy původně reálné krajinné motivy se proměňovaly do lapidárních znaků a symbolů v podobě fragmentů a torz, z nichž vznikaly abstrahované kompozice, někdy s ekologickým podtextem," vzpomíná Jan Samec.

Václav Balšán si tak vytvořil svůj osobitý výtvarný jazyk, založený na energickém rukopisu a spontaneitě malířského gesta, s jehož pomocí kontrastovaly bohatě strukturované plochy s částmi pojednanými hladkou malbou. Malíř neváhal do obrazů aplikovat i neobvyklé prvky, od útržků vlnitého papíru po fragmenty motouzu a další nečekané materiály; ve výsledku však jejich užití vždy harmonizovalo s celkovým vyzněním děl.

Ilustrační foto.
Tržnice omezila příjezd autobusů. Přespolní cestující sem už nedojedou

Abstraktní kompozice devadesátých let získaly v novém tisíciletí i jiná než vnitřně nazíraná východiska, objevily se i zcela nekonvenční motivy - hamburgery, rohlíky, párky, mobily a vícekrát frekventoval také ocas bílého kocoura Emila, umělcova oblíbeného druha. Malíř neváhal svým expresivním rukopisem a výraznou barevností pojednávat i různé tvary dřevěných torz, takže pod jeho rukama vznikaly objekty plné originální imaginace.

"Není proto divu, že se Balšánova díla objevila v mnoha galeriích, jak tuzemských (včetně Národní galerie v Praze), tak zahraničních. Poslední autorskou výstavu připravila karlovarská Galerie umění na přelomu let 2016 a 2017 pod názvem Václav Balšán, Obrazy a kresby. Výtvarná kultura Karlovarska ztratila odchodem Václava Balšána významnou postavu posledních několika desetiletí. Čest jeho památce," uzavírá Jan Samec.