Mají se Karlovy Vary snažit o zápis na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO společně s Mariánskými a Františkovými Lázněmi jako západočeský lázeňský trojúhelník, nebo by tento zápis města jako celku mu bránil v jeho dalším rozvoji? Na názor jsme se zeptali archeologa Jiřího Klsáka:

Karlovarský magistrát se zdráhá potvrdit souhlas se zápisem západočeského lázeňského trojúhelníku na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Radní si vymínili, že chtějí zapsat pouze tři památkové objekty, kostel sv. Maří Magdaleny, Císařské lázně a budovu divadla. Zapsání města jako celku nepovažuje město za přínosné a nesouhlasí s ním. Domníváte se, že město postupuje správně?

Domnívám se, že město správně nepostupuje. Ona totiž hodnota lázeňského trojúhelníku, o který UNESCO stojí, nespočívá v několika budovách, nýbrž právě a jen v tom celku všech tří lázeňských měst, jejich charakteru, daného historickým vývojem a neopakovatelné atmosféře. Navrhovat samostatné budovy je prostě špatně a ohrožuje to celý záměr.

Co by Karlovým Varům zapsání na tento prestižní seznam přineslo?

Především větší mezinárodní prestiž, s tím související další příliv zahraničních turistů, ale také větší možnost dostat se k evropským penězům. V žádném případě však nejde, jak se lidé často mylně domnívají, o zvýšený způsob ochrany. Jen by musely příslušné orgány města důsledněji dbát na památkové hodnoty, což doposud příliš nečiní. Nedodržování těchto podmínek, ke kterým by se město přihláškou zavázalo, by pak bylo mezinárodní ostudou.

V televizním přenosu předvolebního Speciálu Václava Moravce jste se kandidátů do Poslanecké sněmovny ptal na to, co si o vstupu Karlových Varů na seznam světového kulturního dědictví myslí. Jaká odpověď vás překvapila, šokovala, s kterou jste se ztotožnil? Myslíte si, že na rozhodnutí karlovarských radních, kteří dávají přednost tomu, aby do zápisu byly předloženy jenom některé objekty, má vliv stavební lobby?

Šokovalo mne především to, že kandidáti na poslance do Parlamentu za ČSSD a ODS, pánové Fiala a Patera, nevěděli vůbec, jaké stanovisko v této věci jejich strany ve městě zastávají.
Jaroslav Fiala projevil alespoň snahu situaci zachraňovat, ale pan Patera byl se svojí odpovědí dost mimo. Kandidát TOP 09 Josef Malý mě svým názorem nijak nepřekvapil, z jeho úst jsem hlas pro UNESCO očekával, již dříve jsem se z jeho strany s podporou památek setkal.
Dalibor Sadovský z Věcí veřejných sice zdejší problematiku zná okrajově, nicméně odhadl, v čem může být se zápisem problém, v rozprodaném městě. Také představitel KSČM Pavel Hojda byl, myslím, dost věcný a možná blízko pravdě. A tím i odpovídám na otázku, zda si myslím, že za rozhodnutím stojí vliv místní stavební lobby.
Ano, je to velmi pravděpodobné, při zápisu by totiž musel být charakter města víceméně zakonzervován a další, zejména monstrózní stavby by těžko mohly v centru města vyrůst.

V diskuzi na internetu se někteří lidé ozvali, že UNESCO rozvoj Karlových Varů omezí, že jde o zastaralou snahu o budování Potěmkinových vesnic nebo skanzenu bez života, který nikoho nezajímá. Co byste řekl na tyto názory?

Zápis do UNESKA v žádném případě rozvoj Karlových Varů neomezí. Musíme si uvědomit, že zápis se týká pouze památkové zóny, tedy v případě našeho města vlastního historického jádra. Naopak se domnívám, že opravy historického fondu v duchu respektu k památkovým hodnotám vrátí do centra tolik potřebný život.
Potěmkinovými vesnicemi bych viděl spíše několik desítek nově vybudovaných tak zvaných bytových domů v centru města, které zejou prázdnotou. Na jejich fasádách visí pravidelně cedule „Kvartíry na pradážu“, investoři se obracejí na ruskou klientelu, ale ani ta se, jak se zdá, už v penězích netopí. To je horší než skanzen, v noci prázdné město, kde okna nesvítí a člověk se již tu pomalu začíná bát.