Své o tom ví i radní Aše Stanislav Kříž. „Byl to jediný právní nástroj, který byl městům skutečně svěřen. Nebyl dokonalý, ale alespoň s ním šlo pracovat. Český stát jinak pro řešení sociálního napětí nedělá nic a situace se pouze zhoršuje. Města jsou zcela bezmocná a mohou např. omezeně používat městkou polici na zklidnění situace v exponovaných lokalitách, kde dochází k sociálně nežádoucím jevům. Stát podporuje svou politikou již minimálně třetí generaci lidí, kteří nebudou pracovat a budou žít pouze ze sociálních dávek. K tomu se přidružují další problémy ve městech jako například pocit bezpečí. Když hovořím s vrcholnými politiky, cítím obrovskou bezmoc, protože tohle je problém, který nikoho v Praze nezajímá,“ říká.

V Aši platily bezdoplatkové zóny několik let. „Místa, kterých se tato problematika týkala, jsme pečlivě vybírali. Nebylo by rozumné zavést bezdoplatkovou zónu na území celého města, protože bychom ohrozili i slušné obyvatele, např. maminky s dětmi, které se dostaly do svízelné sociální situace a nedosáhly by tak na pomoc,“ sděluje.

I přes to, že bezdoplatkové zóny nebyly dokonalým nástrojem a jejich implementace neznamenala výrazný úbytek negativních jevů, pomáhala situaci ve městě zklidnit. „Obchodníkům s chudobou, na které stát nesmyslně přeplácí za nájemné, to alespoň znepříjemňovalo jejich pochybný byznys. My teď ale nemáme žádné právní nástroje k potírání negativních jevů,“ uvádí.

Teď bude muset Aš zapojit své vlastní snahy na to, aby se vypořádala s touto nepříjemnou situací. Podle radního Kříže se určitě bude město nadále věnovat prevenci rizik, zapojí městskou policii, využije dotace k zapojení hlavně mladých lidí z vyloučených lokalit do života ve městě. Ale jenom prevence podle něj nestačí, což je vidět každý den. Je třeba také nastavit nulovou toleranci vůči lidem, kteří znepříjemňují život ve městě.

„Musíme zkrátka hledat další cesty. Jedna z variant je například vyhlášení nulové tolerance hazardu, ke které patří úplný a plošný zákaz automatů a videoloterijních terminálů na celém vnitřním území města. To by sice znamenalo částečný výpadek příjmů z hazardních her, finance by se nám ale začaly brzy vracet například od nových podnikatelů, kteří by se už do Aše nebáli přijít. Město by mělo také přistoupit k vykupování domů, u který je potenciál, že se stanou problematickými ubytovnami. V dalších řešení by se mohla Aš inspirovat u měst, které úspěšně bojují se stejnými problémy. Už dlouho dávám v tomto směru za příklad třeba Most, kde město spolupracuje s majiteli bytů. Pokud se někdo dlouhodobě chová nevhodně, majitel bytu nájemcům vypoví smlouvu. Lidé si začali dávat pozor a situace se zlepšuje. Postup kvitují i sami majitelé bytů, protože se zlepšující se situací se zhodnocují také jejich nemovitosti. Dalším opatřením je zvýšení počtu strážníků. Část z nich by se ale měla soustředit právě a pouze na problematická místa. Lidé, kteří komplikují a stěžují svým chováním život ostatním, by měli být nekompromisně minimálně pokutováni. Věřím také, že nám pomůže zákon “třikrát a dost”, podle které bude možné nezaplacené pokuty strhávat z dávek a dotyční si tak své jednání napříště rozmyslí,“ vysvětluje radní.

Dle Křížových slov je třeba také tlačit na naše zákonodárce, abychom po letošních parlamentních volbách neztráceli další čtyři roky. „Potřebujeme, aby i v Praze začali chápat, že sociální napětí - především v příhraničí - je na vzestupu a mělo by se vše řešit úpravou zákonů a celého systému vyplácení sociálních dávek včetně příspěvků na bydlení. Samozřejmě, důležitá je také prevence. Ta ale bohužel nemůže fungovat bez restrikcí,“ dodává.