I když se to ne všem obyvatelům Krušnohoří líbí, vlci se v krušnohorském pohraničí začali zabydlovat a stávají se součástí běžného života. Svědčí o tom právě nedávný případ sraženého pětiměsíčního vlka u Horní Blatné, který podstoupil náročnou operaci, dostal jméno Vlček a už nikdy se nebude moci vrátit do volné přírody, a nebo i vlky napadená ovce farmářky ze Žluticka během letošních letních prázdnin. Pro zdárnou symbiózu vlků a lidí hodně pomáhají vlčí hlídky, které právě o tomto víkendu začínají už svou 23. sezónu. Do svých řad přijmou nové členy, kteří nejdříve musí projít patřičným školením.

Vlčí hlídky stejně jako rysí spadají pod Hnutí Duha a mapují nejen život vlků, ale i rysů a medvědů na území České republiky. Kolečko seminářů začíná právě v Krušných horách.

"Na prvním z pěti speciálních školení se dozvědí základy o biologii a ekologii velkých šelem a také o jejich ochraně a stopování. Hlídky pomáhají mapovat výskyt vlků, rysů a medvědů téměř na celém území České republiky. Sběrem vzorků pro potravní nebo genetické analýzy pomáhají s výzkumem těchto ohrožených živočichů a s jejich další ochranou. Účastníci si mohou vybrat ze seminářů v Krušných horách, na Šumavě, v Beskydech, Javorníkách nebo v Rychlebských horách," vysvětluje Štěpánka Kadlecová, koordinátorka vlčích hlídek v Krušných horách, která sice byla několikrát k vlku velmi blízko, nikdy se s ním ale ještě osobně nesetkala.

Představitelé budoucí ostrovské koalice podepsali v pátek koaliční smlouvu.
Podepsáno. Starostou Ostrova má být Hanakovič, místostarosty Čekan a Domalípová

Až po absolvování semináře se mohou dobrovolníci zapojovat do činnosti vlčích a rysích hlídek po celý rok. A to jak účastí na společných akcích organizovaných Hnutím Duha, tak individuálním monitoringem - například v okolí domova. "O míře zapojení se rozhoduje každý dobrovolník sám. Při pochůzkách hledají hlídkaři takzvané pobytové znaky chráněných šelem. Tedy především stopy a stopní dráhy. V nich mohou objevit i další zajímavé indicie jako trus, chlupy nebo moč. Nebo je stopy zavedou třeba až ke stržené kořisti. Na taková místa pak můžeme umístit fotopast a dozvědět se o životě tamních šelem ještě víc,“ vysvětluje další koordinátorka vlčích a rysích hlídek Barbora Černá.

Podle Kadlecové, která má na starosti Krušné hory, nedávný případ sraženého vlka na Karlovarsku dokazuje, že velké šelmy jsou stále vystaveny řadě negativních vlivů, jenž je ohrožují. "Ať už se jedná o úmrtí v důsledku srážek s dopravou nebo nelegální lov. Pro přežití velkých šelem v naší přírodě je proto potřeba zmírňovat důsledky fragmentace krajiny a pomáhat přijetí těchto vrcholových predátorů místními lidmi. Obojí závisí na získávání a šíření objektivních dat o životě a výskytu vlků u nás. Proto je monitoring, na němž se významně podílí i členové vlčích hlídek, tak důležitý," upozorňuje krušnohorská koordinátorka Kadlecová.

Požáry v pivovaru nejsou ničím neobvyklým.
V pivovaru v Rybářích opět hořelo. Hasiči mají ze zásahů obavy

Díky činnosti hlídek a mapovatelů získává Hnutí Duha každý rok velké množství vzorků, z nichž vědci zjišťují řadu důležitých dat o jednotlivých zvířatech i o celém druhu. "Například genetické analýzy vlčího trusu ukazují, odkud k nám vlci doputovali. Díky propojení s výzkumem v zahraničí víme, že populace v severních Čechách pochází zejména z Polska a Německa, v Beskydech a Javorníkách zase z Karpat. Můžeme díky nim ukázat, že vlci se do Česka šíří samovolně, nebo že se u nás nevyskytují kříženci vlků a psů. Vědci z nich také vysledují zajímavé přesuny jedinců a mísení jednotlivých populací. Třeba v roce 2020 se z genetických analýz podařilo odkrýt malý vlčí výlet, který podnikl jeden z javornických vlků. Genetici tehdy potvrdili jeho DNA u vzorku trusu z Orlických hor. O tři týdny později byl ten stejný jedinec podle vzorků opět identifikován zpět v Javorníkách," uzavírá Černá.