Podařilo se jim totiž získat padesát tisíc korun od Karlovarského kraje. Kromě studia Komorní hůrky a části nově přístupné Goethovy štoly půjdou peníze i na propagaci třetihorního a čtvrtohorního vulkanismu v Karlovarském, Ústeckém a části Plzeňského kraje. Nově získané informace se následně objeví na informačních tabulích.
„Za získané peníze provedeme rozšíření, zákres a identifikaci všech vulkanických těles, a to od Ústeckého kraje až do Plzně sever. Spolupracovat přitom budeme s vulkanologem Vladislavem Rapprichem z České geologické služby. Za peníze Karlovarskému kraji moc děkuji,“ sdělil seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.
Odborníci budou v následujících týdnech upřesňovat a shromažďovat potřebné informace. Na základě nově získaných informací vznikne několik informačních plakátů, které budou mapovat všechny geologické procesy nejen v chebském regionu.
„Vytvoříme plakáty s tématem zemětřesení, neptunisté a plutonisté a vulkanické lokality západních Čech. Ty následně rozmístíme na zajímavých místech v regionu. Tabule s informacemi o zemětřesení se objeví ve Skalné, o plutonistech a neptunistech si přečtou lidé na vrchu Komorní hůrky. Kam umístíme ceduli o vulkanických tělesech západních Čech, ještě nevíme, zatím vybíráme, kde by bylo její umístění nejlepší. Jednou z variant by mohl být právě budovaný Goethův naučný lesopark nad hrází přehrady Skalka v Chebu, ale rozhodnuto ještě není,“ poznamenal Milan Brož. Odborníci následně chtějí také vytvořit unikátní 3D model, který by prezentoval, jak vypadá celý krušnohorský zlom. Odborníci tak připraví podklady, na jejichž základě tuto animaci vytvoří. A současně se část peněz použije na další propagační materiály o Komorní hůrce. Pro veřejnost by se podzemní štola mohla otevřít na jaře příštího roku. „Byla jsem se ve štole podívat, když ji Geofyzikální ústav představoval veřejnosti. Je zajímavé pohybovat se v místech, kde kopali horníci před 180 lety tuto štolu,“ uvedla turistka Jana z Chebu.
