Nový objekt s tryskajícím vřídlem nahradil původní litinovou kolonádu, která byla před druhou světovou válkou rozebrána. I ten už ale dosluhuje a město nyní rekonstruuje spodní části Vřídelní kolonády. Zda ale zůstane v současném stavu i horní patro, to není jisté. „Necháme si vypracovat statické a geologické sondáže a je třeba ekonomicky spočítat, zda se vyplatí Vřídelní kolonádu zachovat, nebo ji zbourat a postavit novou," uvedl náměstek Čestmír Bruštík (ANO). Ten se přiklání ke druhé variantě. Město by totiž mohlo na tento projekt získat evropské dotace, a také jej do nového programovacího období už zařadilo. Primátor Petr Kulhánek (KOA) preferuje vyhlášení architektonické soutěže. „Záleží ale na tom, zda nám projekt podpoří Ministerstvo pro místní rozvoj. To bychom mohli vědět za několik týdnů," vysvětlil. Investice do nové kolonády by byla v řádech desítek či stovek milionů. Náměstek Jiří Klsák (KOA) je toho názoru, že pokud v této podobě lze kolonádu rekonstruovat, pak by se to mělo učinit. „Je to dokument doby, i když na současný vzhled Vřídelní kolonády jsou názory různé. Má ale své architektonické kvality a není třeba bourat věci jenom proto, že se někomu nelíbí. Pokud bychom stavěli novou, pak jsem pro moderní objekt, který nebude v tomto prostředí působit rušivě," uvedl Jiří Klsák. Prosklená železobetonová kolonáda ve funkcionalistickém slohu byla postavená podle projektu architekta Jaroslava Otruby. „Všimněte si, že v místě, kde tryská vřídlo, jediný výhled není. A to na chrám sv. Maří Magadalény, protože místo skla je zde zeď," upozornil na dědictví totalitních sedmdesátých let náměstek Michal Riško (ČSSD). Přání zbourat Vřídelní kolonádu není nic nového. Začátkem devadesátých let chtěli stavbu z kubánského mramoru a železobetonu srovnat se zemí tehdejší karlovarští zastupitelé.
