Zemědělce netrápí ani přemnožení hraboši, jako je tomu jinde. Nejhůře jsou na tom se zásobami sena. Letošní senoseč totiž dosáhla jen šedesátiprocentního předpokladu a není možné brát ani ze zásob, ty už jsou totiž dávno pryč.

„Žně letos přišly kvůli teplému počasí o něco dříve, asi o deset dnů. Například ječmen ozimý už máme sklizený všechen. Průměrné výnosy u obilovin dosáhly 4,4 tuny na hektar, přičemž je sklizená téměř polovina. Nejlepší výnosy jsou u žita, 5,8 tuny, ale ten je zatím sklizen jen z 20 procent,“ uvedl předseda Agrární komory Karlovarského kraje Pavel Brandl s tím, že zrno je kvůli suchu ale malé.

Zatímco obilovinám se i přes sucho dařilo, trávě to rozhodně uškodilo. „Stále jsme doufali, že budou druhé seče, ale nestalo se tak. Se senem jsme tak na šedesáti procentech proti původnímu předpokladu,“ konstatoval Brandl.

Situace v Karlovarském kraji je mnohem horší než v jiných místech republiky. Například v Českém ráji se to na polích balíky se senem jen hemží, na Karlovarsku není nic. „Vždycky jsme na tom v Podkrušnohoří bývali s deštěm lépe, teď jsme na tom hůře i než na jižní Moravě,“ posteskl si Brandl. Podle něho mají zemědělci dvě možnosti. „Buď budou muset snížit stavy skotu, nebo budou muset seno začít kupovat,“ podotkl. Ceny se ale zvyšují. Dříve stál třísetkilogramový balík pět set korun, nyní je jeho cena čtyřikrát až pětkrát vyšší. V tomto směru by tedy hodně pomohly dotační tituly na sucho, o kterých vláda začala hovořit už na začátku prázdnin. „Nic se ale zatím neděje. V Německu už je vyhlásili, a tak Němci už seno skupují,“ poznamenal Brandl. Dodal, že balíky se senem se tak ve velkém kradou z polí.

Podle Vladimíra Vrzáčka, předsedy Zemědělského družstva Novosedly, jsou na tom nejhůře ti farmáři, kteří vyhánějí dobytek na pastviny. „Už nemají čím krmit, protože tráva je spálená, a už nyní musejí přikrmovat, přitom nemají z čeho. I nám, kteří máme dojná plemena a pastviny nevyužíváme, chybí dva tisíce tun senáže. Doufám, že snad po očekávaných deštích ještě něco vyroste,“ uvedl farmář. Připouští, že budou muset více přikrmovat slámou a už nyní přemýšlí o dalších alternativách. „Zřejmě zasadíme žito a budeme jím přikrmovat příští rok. Ten bude rozhodující. Pokud bude stejný, nevím, co s námi bude. Snižovat stavy? Vždyť je to pár let, co jsme postavili nový kravín,“ uzavřel předseda družstva.