Nechuť vrátit se po vysoké škole za prací do Karlovarského kraje, stejně tak jako nechuť mladých lidí po střední škole studovat vysokou školu v Karlovarském kraji vedla Ronalda Němce k vlastnímu výzkumu. Nedostatek vzdělaných lidí přitom souvisí s budoucností a rozvojem našeho kraje. Výzkumu se účastnilo přes 800 studentů napříč středními školami v Karlovarském kraji, výsledky jsou alarmující. Přitom náklady na studenta, který studuje mimo své bydliště, jsou v současné době pro řadu rodin již neúnosné. Průzkum prokázal, že zájem o kvalitní vysoké školství v kraji existuje.

Proč jste se pustil na vlastní náklady a ve svém volném čase do průzkumu na středních školách?
Na začátku to bylo hlavně osobní hledisko. Většina mých kolegů a spolužáků odešla po střední škole studovat jinam a do Karlových Varů se již nevrátili. Zjistil jsem, že se tu cítím sám. Jsem poměrně aktivní a místo, kde žiji, mi není lhostejné. Chtěl jsem vědět, jak to skutečně je, a ne vést plané, prázdné debaty. Není mi lhostejné, jak se tu lidem žije a jakou máme pověst, a taky mi není lhostejné, jestli lidi mají práci. Když občas dělám charitu, setkávám se s lidmi, kteří skutečně nemají žádné peníze, a pak se ptám, proč ty peníze nemají. Jedním z důvodů je nedostatek mladých, dynamických podniků, které by jim práci dokázaly dát a využily jejich zkušenosti.

Výzkumy většinou dělají veřejné instituce, mají na to milionové granty, jak jste na to šel vy?
V květnu letošního roku jsem z vlastní iniciativy a na vlastní náklady poprosil všechny ředitele středních škol v Karlovarském kraji, jestli by studentům nerozeslali dotazník, kde byly čtyři základní otázky. Oni to udělali a výzkumu se nakonec zúčastnilo přes 800 studentů.

Na co jste se jich zeptal?
První otázka byla: Chcete studovat vysokou školu?
Druhá: Chcete ji studovat v Karlovarském kraji?
Třetí: Kdyby byla kvalitní vysoká škola v Karlovarském kraji, studoval byste ji?
Čtvrtá: Chystáte se po studiu vrátit do Karlovarského kraje?

Výsledná čísla byla pro mě osobně smutná a myslím, že pro Karlovarský kraj smrtící. 97 procent studentů chce studovat vysokou školu, ale jen jedno procento u nás v kraji. 70 procent dotázaných se již nechce vrátit zpět, ale 66 procent by přivítalo kvalitní vysokou školu. Výsledky jsem rozeslal politikům, na město a na kraj, s tím, že by bylo dobré zrealizovat studii proveditelnosti za maximální částku 150 tisíc korun. Objednatelem by byla veřejná správa, nikoliv Ronald Němec, abych nebyl napaden, že se chci na této věci obohatit. Výsledkem byl nezájem a já se teď musím smát předvolebním heslům, kde politické strany hlásají, že chtějí zvyšovat počet vysokoškolsky vzdělaných lidí a že chtějí zlepšit pracovní podmínky v kraji, ale to hlavní pro to nedělají.

Existuje ale vůbec nějaké řešení? Řada politiků se o to v minulosti již snažila, máte recept?
Řešení je složité, to nepopírám, zvlášť v době, kdy všude chybí peníze. To je realita, se kterou je nutné počítat, ale ne před ní strkat hlavu do písku a mít jen líbivá volební hesla. Recept však existuje, a tím je historie našeho města, ve které se prolíná česká, německá a ruská populace. Spojnicí každého národa byla vždy vzdělanost, a proč po tomto viaduktu nejít a nedokázat spojit úsilí všech tří národů a vybudovat tady s pomocí evropských, českých, německých a ruských peněz kvalitní vysokou školu, která může dát impuls tolik potřebný pro náš kraj, který jinak do dvaceti let neobhájí svoji samosprávu, protože ho nebude mít kdo řídit. Právě proto bych si dovolil poprosit voliče, aby volili takové osobnosti, o kterých slyšeli anebo je viděli skutečně zdarma a z vlastního zájmu dělat něco pro lidi. Ti, kteří to dokázali bez funkce, to budou schopni pravděpodobně dělat i s funkcí.