Státní zámek ve Valči na Karlovarsku se může od tohoto týdne pochlubit další unikátní expozicí. I když památka prochází náročnou rekonstrukcí po ničivém požáru z roku 1976 a samotné interiéry zámku toho nemohou návštěvníkům příliš mnoho nabídnout, přesto sem putují díla, která si svou výjimečností zaslouží patřičný obdiv. Tentokrát jde o výstavu historických fresek ze zničeného kostela svatého Wolfganga v někdejším městě Doupov, který musel v 50. letech minulého století ustoupit plánovanému vojenskému újezdu Hradiště. Fresky byly do Valče přestěhovány z hradu Švihov, kde byly dlouhé roky součástí návštěvnických prohlídek.

"Velmi vzácné pozdně gotické fresky, které pocházejí z roku 1513, byly v kostele svatého Wolfganga v Doupově odborně sejmuty v roce 1967. Za jejich dochování vděčíme převážně rodině Bergerových, jejich záchrana je společným dílem konkrétně Vlastimila Bergera, Aloise Martana a Karla Benedíka, kteří fresky restaurovali v letech 1967 až 1968," informoval valečský kastelán Tomáš Petr. Následně byly převezeny do kláštera v Plasích, kde byly znovu odborně restaurovány na počátku 21. století. "Až do začátku letošního roku byly součástí expozice Státního hradu Švihov, odkud byly převezeny k nám do Hubertova sálu, kde pro ně za spolupráce Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni vznikla speciální expozice," upřesnil kastelán Petr.

Právě Sutnarova fakulta designu už pracovala na expozici pro originály soch Matyáše Brauna, která byla slavnostně otevřena právě před rokem. Po požáru v roce 1976 byly sochy odvezeny na zámek v Kladrubech. Do loňského léta je nahrazovaly ve Valči kopie. Stejná fakulta v současné době pracuje i na speciální expozici pro unikátní kolekci archivních vín na bečovském zámku, která tam byla objevena společně s relikviářem pod podlahou hradní kaple na podzim roku 1985.

"Ne všechny fresky se podařilo zachovat, ne všechny jsou ve výborném stavu. Některé mají spíše abstraktní dojem a je na každém návštěvníkovi, jak bude expozici vnímat. I pro patřičný efekt je proto výstava doplněna zvuky a světly, které navrhla fakulta designu," pokračoval valečský kastelán. Expozice má podobnou plochu jako zaniklý kostel. Na jejím ztvárnění se podílel i místní umělec Jakub Hadrava, který na rozdíl od fakulty spíše preferuje přírodní materiál. Hadrava vytvořil speciální strop, na který použil stará prkna ze zaniklého místního pivovaru, v jejichž prostředku udělal velký kruhový otvor. Ten má podle kastelána v lidech evokovat boha. Stejný umělec je autorem soch duchů ve známém kostele svatého Jiří v Lukové, který se řadí mezi nejstrašidelnější místa v České republice. I on je přitom absolventem zmiňované fakulty designu. V roce 2012 využil kostel jako téma pro svou bakalářskou práci, kdy do něj umístil 32 stojících nebo sedících sádrových soch.

"Většina dochovaných fresek znázorňuje pašijový cyklus. Z původních 25 se jich zachovalo 22. Největší z nich znázorňuje poustevníka a svatého Kryštofa s Ježíšem. Tato freska, která se skládá ze čtyř dílů, má rozměry 405 na 446 centimetrů," uvedl kastelán Petr, který připomněl dopis někdejšího ředitele Národního památkového ústavu v Lokti (NPÚ) z roku 2011, kde svým nadřízeným vysvětluje, proč by měly být fresky převezeny právě do Valče, která je nazývána též jako Brána Doupova. "Není vhodnější místo pro fresky ze zaniklého kostela v Doupově, než je Valeč," citoval dopis.

První náměstek generální ředitelky NPÚ Petr Spejchal, který se slavnostního zprovoznění expozice osobně zúčastnil, zmínil, že v tomto případě není třeba dávat žádná poselství. "Stačí, aby člověk do Valče přijel, stačí se podívat, kde se nacházíme. Těch příběhů odtud je mnoho. Trošku s nadsázkou řeknu, že současné umístění fresek je na dostřel od toho původního. A já jen doufám, že toto místo bude nadějnější," prohlásil Spejchal.

Co říká o Doupově, které bývalo velkým městem, wikipedie: Doupov (německy Duppau) je zaniklé město v okrese Karlovy Vary. Stávalo v Doupovských horách v údolí říčky Liboc. Založeno bylo nejspíše na přelomu dvanáctého a třináctého století a tvořilo přirozené centrum oblasti. Zrušeno bylo v roce 1954 v důsledku zřízení vojenského újezdu Hradiště. Ze zástavby města se dochovalo jen několik osamocených budov. Roku 1421 se Doupov stal obětí křižáckého tažení. V šestnáctém století krajinu Doupovských hor kolonizovali němečtí osadníci, se kterými se zde rozšířil protestantismus. Doupov se roku 1850 stal sídlem soudního okresu, ke kterému patřilo 24 vesnic. Město v té době provozovalo chudobinec a špitál. Zdravotnické služby zajišťoval lékař, lékárník a tři porodní báby. Podle adresáře z roku 1924 ve městě byla pošta a telegrafní stanice, četnická stanice, městská spořitelna, záložna, dva hotely, dvě vinárny, šest hostinců, pět cukráren, výrobna limonád, parní pila, čtyři mlýny, výrobna šindelů a řada dalších obchodů. Po odsunu německého obyvatelstva se město nepodařilo dosídlit, a počet obyvatel v roce 1947 byl jen třetinou předválečného stavu.