Státní zámek ve Valči na Karlovarsku se může od tohoto týdne pochlubit další unikátní expozicí. I když památka prochází náročnou rekonstrukcí po ničivém požáru z roku 1976 a samotné interiéry zámku toho nemohou návštěvníkům příliš mnoho nabídnout, přesto sem putují díla, která si svou výjimečností zaslouží patřičný obdiv. Tentokrát jde o výstavu historických fresek ze zničeného kostela svatého Wolfganga v někdejším městě Doupov, který musel v 50. letech minulého století ustoupit plánovanému vojenskému újezdu Hradiště. Fresky byly do Valče přestěhovány z hradu Švihov, kde byly dlouhé roky součástí návštěvnických prohlídek.

"Velmi vzácné pozdně gotické fresky, které pocházejí z roku 1513, byly v kostele svatého Wolfganga v Doupově odborně sejmuty v roce 1967. Za jejich dochování vděčíme převážně rodině Bergerových, jejich záchrana je společným dílem konkrétně Vlastimila Bergera, Aloise Martana a Karla Benedíka, kteří fresky restaurovali v letech 1967 až 1968," informoval valečský kastelán Tomáš Petr. Následně byly převezeny do kláštera v Plasích, kde byly znovu odborně restaurovány na počátku 21. století. "Až do začátku letošního roku byly součástí expozice Státního hradu Švihov, odkud byly převezeny k nám do Hubertova sálu, kde pro ně za spolupráce Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni vznikla speciální expozice," upřesnil kastelán Petr.

Ilustrační foto
Lidé jsou jak utržení ze řetězu. Strážníci řeší stížnosti na rušení klidu

Právě Sutnarova fakulta designu už pracovala na expozici pro originály soch Matyáše Brauna, která byla slavnostně otevřena právě před rokem. Po požáru v roce 1976 byly sochy odvezeny na zámek v Kladrubech. Do loňského léta je nahrazovaly ve Valči kopie. Stejná fakulta v současné době pracuje i na speciální expozici pro unikátní kolekci archivních vín na bečovském zámku, která tam byla objevena společně s relikviářem pod podlahou hradní kaple na podzim roku 1985.

"Ne všechny fresky se podařilo zachovat, ne všechny jsou ve výborném stavu. Některé mají spíše abstraktní dojem a je na každém návštěvníkovi, jak bude expozici vnímat. I pro patřičný efekt je proto výstava doplněna zvuky a světly, které navrhla fakulta designu," pokračoval valečský kastelán. Expozice má podobnou plochu jako zaniklý kostel. Na jejím ztvárnění se podílel i místní umělec Jakub Hadrava, který na rozdíl od fakulty spíše preferuje přírodní materiál. Hadrava vytvořil speciální strop, na který použil stará prkna ze zaniklého místního pivovaru, v jejichž prostředku udělal velký kruhový otvor. Ten má podle kastelána v lidech evokovat boha. Stejný umělec je autorem soch duchů ve známém kostele svatého Jiří v Lukové, který se řadí mezi nejstrašidelnější místa v České republice. I on je přitom absolventem zmiňované fakulty designu. V roce 2012 využil kostel jako téma pro svou bakalářskou práci, kdy do něj umístil 32 stojících nebo sedících sádrových soch.

"Většina dochovaných fresek znázorňuje pašijový cyklus. Z původních 25 se jich zachovalo 22. Největší z nich znázorňuje poustevníka a svatého Kryštofa s Ježíšem. Tato freska, která se skládá ze čtyř dílů, má rozměry 405 na 446 centimetrů," uvedl kastelán Petr, který připomněl dopis někdejšího ředitele Národního památkového ústavu v Lokti (NPÚ) z roku 2011, kde svým nadřízeným vysvětluje, proč by měly být fresky převezeny právě do Valče, která je nazývána též jako Brána Doupova. "Není vhodnější místo pro fresky ze zaniklého kostela v Doupově, než je Valeč," citoval dopis.

Ilustrační foto.
Zastupitelé budou jednat o odkupu ubytovny v Charkovské ulici

První náměstek generální ředitelky NPÚ Petr Spejchal, který se slavnostního zprovoznění expozice osobně zúčastnil, zmínil, že v tomto případě není třeba dávat žádná poselství. "Stačí, aby člověk do Valče přijel, stačí se podívat, kde se nacházíme. Těch příběhů odtud je mnoho. Trošku s nadsázkou řeknu, že současné umístění fresek je na dostřel od toho původního. A já jen doufám, že toto místo bude nadějnější," prohlásil Spejchal.

Co říká o Doupově, které bývalo velkým městem, wikipedie: Doupov (německy Duppau) je zaniklé město v okrese Karlovy Vary. Stávalo v Doupovských horách v údolí říčky Liboc. Založeno bylo nejspíše na přelomu dvanáctého a třináctého století a tvořilo přirozené centrum oblasti. Zrušeno bylo v roce 1954 v důsledku zřízení vojenského újezdu Hradiště. Ze zástavby města se dochovalo jen několik osamocených budov. Roku 1421 se Doupov stal obětí křižáckého tažení. V šestnáctém století krajinu Doupovských hor kolonizovali němečtí osadníci, se kterými se zde rozšířil protestantismus. Doupov se roku 1850 stal sídlem soudního okresu, ke kterému patřilo 24 vesnic. Město v té době provozovalo chudobinec a špitál. Zdravotnické služby zajišťoval lékař, lékárník a tři porodní báby. Podle adresáře z roku 1924 ve městě byla pošta a telegrafní stanice, četnická stanice, městská spořitelna, záložna, dva hotely, dvě vinárny, šest hostinců, pět cukráren, výrobna limonád, parní pila, čtyři mlýny, výrobna šindelů a řada dalších obchodů. Po odsunu německého obyvatelstva se město nepodařilo dosídlit, a počet obyvatel v roce 1947 byl jen třetinou předválečného stavu.