Ti by chtěli v bývalé márnici, pitevně a hřbitovní kapli na drahovickém hřbitově zřídit Muzeum zmizelých Sudet. Léta chátrající, ovšem památkově chráněné budovy město nevyužívá a každý plán na jejich oživení zatím ztroskotal. A vypadá to, že stejný osud postihne i Muzeum zmizelých Sudet. Vedení města totiž touto iniciativou příliš nadšeno není. Architektům, stavařům a urbanistům, kteří ArchuVary založili a v muzeu by chtěli připomenout osud regionu poznamenaného poválečným vyhnáním původního obyvatelstva, město nabídlo jediný ústupek. A to že jim radní objekty zpřístupní a osobně s nimi budou o záměru jednat. „Osobně si myslím, že zřizovat Muzeum zmizelých Sudet tak, jak to plánuje Archa, tedy oslovit Svaz sudetských Němců, Židovskou obec a další zainteresované v této oblasti, není nejšťastnější,“ uvedl náměstek Jiří Klsák (KOA).

Ani náměstek Michal Riško (ČSSD) si neumí představit, že by spolupráce mezi landsmanšaftem a židovskou obcí byla naprosto bezproblémová. Oba náměstci zdůraznili, že toto téma si zasluhuje širší diskuzi. „Určitě se s nimi i sejdeme a záměr prodiskutujeme. Já bych v tomto objektu něco takového nezřizoval. Už i proto, že podobný nápad mají i jinde. Vím, že o něčem podobném uvažuje i Loket ve Dvoraně,“ doplnil Jiří Klsák.

Podle člena Archy Michala Odvodyho je jedním z cílů muzea vyrovnat se s válečnými a poválečnými událostmi na území kraje. Reakce radních ho ale příliš nepřekvapily. „Jsou důkazem, že jsme se s minulostí jako společnost nevyrovnali ani 73 let po skončení války. Proto abychom napomohli k usmíření, budeme myšlenku muzea rozhodně dále rozvíjet,“ uvedl. Podle vedení města je využití těchto budov velmi problematické a specifické. „Nelze zde nic vyrábět, kaple by se ale mohla využít jako ateliéry pro mladé umělce, nebo zde můžeme obnovit rozloučení se zesnulými,“ dodal náměstek Klsák.