Tak jako je Terezín památníkem obětem fašistických perzekucí za druhé světové války, z Rudé věže smrti v Ostrově by se mohl stát památník obětem komunismu. Usiluje o to Konfederace politických vězňů. Zahájení rozsáhlé rekonstrukce nyní ale brání rozpory uvnitř federace. Věž byla jako součást hornického Krušnohohoří zapsána loni na seznam světového dědictví UNESCO.

Objekt sloužil v 50. letech minulého století jako třídírna uranu v komunistickém pracovním táboře Vykmanov II. Vězni tam pracovali v otřesných podmínkách, bez dostatečných ochranných obleků rozbíjeli radioaktivní uran. Jen likvidačním táborem Rudá věž prošlo podle oficiálních údajů 620 vězňů, neoficiální čísla hovoří až o dvou tisících. Průměrně tam zůstávali rok a půl, výjimečné nebyly ani tři roky.

Škole v Kyselce zdarma zapůjčila na tento zlomový den jedna z firem termokameru. Pro děti byl nástup do školy zpestřením.
FOTO, VIDEO: Dětem z Kyselky měřila teplotu termokamera

„Nesmírně si vážíme toho, že Věž smrti se dostala na seznam UNESCO,“ konstatoval čestný předseda konfederace Miroslav Kopt. Předsedkyně sdružení Milena Blatná uvedla, že je důležité, aby se Věž smrti opravila. „Tím by se stala důstojným místem, které by připomínalo, jaké hrůzy se tam odehrály,“ poznamenala předsedkyně, jejíž manžel strávil v jáchymovských dolech několik let.

Členové Konfederace politických vězňů ale nejsou v současné době ve všech důležitých otázkách zajedno, což brzdí zahájení rekonstrukce bývalého tábora.

Ilustrační foto
Vouchery i animace. Města v Karlovarském kraji vábí české turisty

Velký zájem na vybudování památníku má i vedení města Ostrov. „Na Ministerstvu kultury je na tuto akci zavinkulováno padesát milionů korun. Město už navíc podalo žádost na Karlovarský kraj o získání potřebných minimálních prostředků alespoň na zajištění částečné údržby. Chtěli bychom za tyto peníze památku oplotit a udělat nové elektrorozvody,“ uvedl místostarosta Ostrova Marek Poledníček.

Mimo dobu koronavirových omezení byla Rudá věž smrti otevřena pro veřejnost jen o sobotách. O provoz se starají regionální dobrovolníci z řad konfederace. „Naším cílem nyní je, aby byla otevřena od července alespoň třikrát týdně. Spolupracujeme na tom i s organizací Post Bellum,“ uzavřel Poledníček.