Velký důraz na to, že smutná minulost nesmí být zapomenuta a političtí tyrani se nesmí dostat k moci. To bylo společné motto, které se neslo v prohlášení při 32. Jáchymovském peklu. "Zároveň je potřeba varovat před represí a zlem, které se na nás valí," prohlásila předsedkyně karlovarské Konfederace politických vězňů (KPV) Vlastimila Preislerová.

Jáchymovské peklo začalo v pátek setkáním hrstky politických vězňů a jejich blízkých s představiteli státu i místních samospráv v Horním Slavkově a pokračovalo pietním aktem v Rudé věži smrti ve Vykmanově. Právě ta se stala symbolem utrpení politických vězňů, kteří prožili a mnohdy nepřežili tvrdé roky práce a mučení v jáchymovských uranových dolech.

Rudá věž smrti je už téměř dva roky na seznamu UNESCO v rámci souboru památek česko - německého Krušnohoří. KPV se dlouhé roky snaží o její opravu, sdružení navíc usiluje o získání statutu památník obětem komunismu, tak jako je Terezín památníkem obětem fašistických perzekucí za druhé světové války. KPV ovšem schází na zásadní obnovu peníze. "Stav Rudé věže je zviditelnění, jak vypadá srdce člověka v naší společnosti," uvedla předsedkyně karlovarské pobočky, která zároveň informovala, že z památky se má stát Mezinárodní muzeum otrockých prací.

KPV netrápí jen nedostatek peněz, potýká se bohužel i s tím, že z očitých svědků jich už mnoho nežije. Političtí vězni navíc nebyli v posledních letech právě ve shodě. Sdružení proto začíná oslovovat potomky politických vězňů. Není tedy náhodou, že novým předsedou KPV je syn někdejšího vězně Petr Dub. Ten při svém proslovu neskrýval dojetí nad osudem lidí, kteří komunistickými lágry prošli. "Beru to jako poselství. Držím zde v ruce tátův zapalovač s důležitými daty. Dlužím to tátovi, který byl zavřený, dlužím to i dědovi, který byl legionář. Moji rodiče neměli ani rok od svatby, co mého tatínka zatkli," vyprávěl předseda KPV.

Připomněl, co se od loňska všechno stačilo v Rudé věži podniknout. Památka dostala novou střechu, jenomže do ní stále zatéká. Zpevnila se přístupová cesta, zavedla se elektřina i voda, obnovily se toalety. Díky zapojení dalších skupin začala KPV spolupracovat se Západočeskou univerzitou v Plzni a díky tomu archeologové podnikli průzkumy kolem památky, při nichž nalezli cenné předměty, jako i osobní věci odsouzených, například kartáčky na zuby či boty. Je toho ovšem ještě mnoho, co Rudá věž potřebuje. "Vítáme každou pomoc. Přivítali bychom rádi i další potomky politických vězňů," uvedl Dub.

Vlastimila Preislerová byla společně s Jaroslavem Cibulkou jedinými očitými svědky, kteří se pátečního setkání účastnili. "Jsem rád, že se s opravou věže posouváme dál. My se o to snažili 30 let. Sám jsem tady kdysi dávno vynášel věci, když jsme začali s opravou," poznamenal Jaroslav Cibulka, kterému je letos 90 let. V komunistických pracovních táborech strávil devět let, prošel i jáchymovskou Barborou, nějaký čas byl v Příbrami, nakonec skončil v Leopoldově za útěk z věznice.