Své vzpomínky například vylíčila Milada Boučková ze Sokolova. „Nebylo možné tehdy zůstat stranou, byť jsem měla důchod na krku. Končila jsem školní vzdělání těsně po únoru 1948. Do té doby jsem měla řadu zájmů a aktivit. „Vítězným Únorem" byl všemu konec. I dalšímu studiu, Okresní akční výbor nám totiž před maturou oficiálně sdělil, že celý náš ročník nesmí na vysoké školy. Řada spolužáků byla na vojně u PTP a ani my další jsme to neměli lehké. Jak to tu vypadalo, víme všichni. Po listopadu mi připadlo, že mohu na tu ztracenou dobu navázat a konečně něco svobodně dělat. Se spolužáky se scházíme od té doby každý rok a všichni jsme dospěli ke stejnému názoru," konstatovala.

Na listopadové hektické dění vzpomíná i Pavel Marek, herec Západočeského divadla v Chebu. Právě ten patřil k nejvýraznějším osobnostem ‚chebské revoluce'.

„Když se na ta léta od revoluce zpětně dívám, neměnil bych. Je dobré si uvědomit, že se – i téměř po 25 let – učíme teprve s demokracií žít. A člověk sám před sebou neuteče – co si člověk zvolí, to má. Ale opravdu bych nic neměnil, jednou se to vše naučit musíme, je to nevyhnutelná součást procesu," řekl a také on zavzpomínal na ‚porevoluční' pocity. „Byl jsem rád, jak se to vše podařilo. Prožíval jsem takové pocitové rozsvícení. Lidé se na sebe najednou začali víc usmívat a lépe se k sobě chovali."

Na listopadové události zavzpomínal pro náš Deník v listopadu v roce 2008 i Jindřich Konečný, který bohužel už není mezi námi. Ten společně s několika dalšími odvážlivci v roce 1989 dal lidem v Karlových Varech víru v demokratické principy. Byl jedním z těch, kteří se nikdy nesmířili s komunismem, a také si za svou upřímnost a nestádnost vysloužil pobyt ve vězení.

Pamětní deska básníka, disidenta a slušného člověka Jindry Konečného.A co tehdy řekl? „Myslíte listopadové výročí? Tedy výročí VLSR, tedy velké listopadové sametové revoluce? To se opět budou rozsvěcet svíce, že? Já vím, že se svíce zapalují na památku zesnulých. A tak si myslím, že možná rozsvěcíme svíce na památku zesnulých ideálů, které jsme pohřbili," uvedl se smutným nadhledem.Ovšem dodal: „Někteří lidé říkají, že za komunistů nám bylo lépe. Já si to však nemyslím a myslet nebudu.

Jindřich Konečný zemřel nečekaně 20. března 2009. „Jindra, jinak mu nikdo neřekl, byl široce vnímán zejména ve spojení s karlovarským revolučním listopadem 1989. Osud nás v tom čase svedl k sobě. Stáli jsme v ty dny vedle sebe, přestože naše další cesty se míjely," uvedl v nekrologu Jiří Kotek. Od 17. listopadu 2009 mají Karlovy Vary pamětní desku věnovanou právě tomuto osvícenému člověku.