Více než 36 tisíc pacientů ošetří ročně záchranáři Karlovarského kraje. A ačkoli je teprve únor, už nyní se dá odhadovat, že letošní číslo naroste. Může za to pandemie covidu-19, která ze záchranářů, podobně jako z personálu nemocnic, ždímá síly. „Počet týdenních výjezdů se v této době navýšil o dvacet až třicet procent,“ vypočítává Radek Hess, mluvčí Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje.

Kromě běžných výjezdů k nehodám, úrazům nebo náhlým zdravotním příhodám a mimo přejímku pacientů s těžkým průběhem covidu, se záchranáři v kraji účastní i očkování. „Záchranáři mají svůj vlastní očkovací i odběrový tým,“ doplňuje Hess. Mobilní očkovací tým zvládl do začátku února naočkovat přes tisíc zájemců z řad klientů a zaměstnanců v sociálních službách. Očkování proběhlo v šestnácti zařízeních, zbývá ještě pomoc v dalších čtrnácti. K dispozici jsou záchranáři ale také seniorům a jiným ohroženým skupinám v jejich domácnostech. „Náš odběrový tým tak jezdí třeba k imobilním pacientům, kteří nemají síly k tomu, aby sami navštívili odběrové centrum,“ popisuje Hess.

V rámci Karlovarského kraje má Zdravotnická záchranná služba třináct výjezdových základen, napříč krajem. V okrese Karlovy Vary jsou výjezdní místa v krajském městě, Žluticích a Toužimi. Pro případy z okresu Sokolov startují záchranáři ze Sokolova a Horního Slavkova. Nejvíce základen je v okresu Cheb, kde mimo okresního místa vyjíždějí záchranky i z Aše, Lubů u Chebu, Mariánských lázní a z Teplé. Výjezdy koordinují operátoři ze střediska v Karlových Varech. Právě dispečink, který momentálně obsluhuje devatenáct operátorů, je část, kterou by chtěla záchranná služba v kraji posílit. „Zde je dlouhodobá potřeba a poptávka po zaměstnancích a do budoucna i bude,“ říká Petra Bakurová z úseku ředitelství. Co se týče záchranářů a řidičů, jsou počty zaměstnanců dostatečné. "Aktuálně máme 104 záchranářů a 95 řidičů," vypočítává Bakurová. I tak by si ale záchranná služba přála do týmu další kolegy. "Provoz výjezdové části je v tomto zajištěn bez nutnosti přijímat opatření. Kdyby se však objevil záchranář nebo řidič vozu, který by u nás chtěl pracovat, určitě bychom ho neodmítli," dodává Petra Bakurová. Navýšení kapacity by v budoucnu zajistilo i vykrytí záchranářů, kteří odcházejí do penze či na mateřské dovolené.

Chebská nemocnice.
Chebská nemocnice dál kolabuje. Pomoc Německa je podle ministerstva neodůvodněná

Mimo personálních sil probíhá pravidelně také posilování vozového parku. „Každý rok se jedná o pět nových sanitek rychlé zdravotnické pomoci,“ upřesňuje Hess. Prostředky na obnovu vynakládá zdravotnická služba z vlastních prostředků nebo fondů Evropské unie či z dotací ministerstva zdravotnictví nebo sponzorů. Zvláštností vozového parku jsou například logistické speciály pro případ mimořádných událostí. Jsou vybavené materiálem pro transporty zraněných a především jsou plné zdravotnického vybavení. V případě srážky autobusů či vlaků tak nemusí každá sanitka vézt vybavení navíc. Na místo přijede právě logistický vůz, který nabízí prostředky k ošetření až dalších šedesáti osob. Mimo sanitek má vozový park také vozy pro setkávací systém Rendez-vous, které obsluhují vozy Škoda Kodiaq. Jsou speciálně upravená pro zdravotnický provoz. „V úložném prostoru vozu je umístěno výsuvné plato, na kterém jsou připevněny zdravotnické přístroje a ostatní potřebné prostředky pro zásah na místě události, jako například ruční svítilna, ochranné přilby a batohy záchranářů,“ vyjmenovává Petr Královec, vedoucí provozního oddělení. Vozidla je navíc možné doplnit topením, parkovací kamerou či ledničkou na uskladnění medikace.