Memorandum o vzniku tohoto pracoviště bylo podepsáno v návaznosti na dosavadní dlouholetou úspěšnou spolupráci mezi Národním památkovým úřadem (NPÚ) a Hasičským záchranným sborem (HZS).

„Hlavním cílem smluvních stran, a to jak v oblasti prevence, tak v oblasti výzkumu a vývoje, je tvorba a testování postupů zapojujících nové trendy a technologie, které povedou k modelovému zvýšení požární ochrany bečovského hradu a zámku,“ uvedl Tomáš Pospíšil z centrály NPÚ.

Podle mluvčího krajských hasičů Martina Kasala je pro tento účel bečovský památkový areál z hlediska problematiky požární ochrany památkových objektů ideálním prostředím pro řešení vzorových situací.

„Na jednom místě je zde zastoupena druhová odlišnost památkově chráněných staveb, složité podmínky pro zásah jednotek požární ochrany, vysoká návštěvnost, vybudovaný protipožární systém, mimořádně cenná památka relikviář svatého Maura a mnohé další. Hlavní iniciátoři projektu, velitelé stanic HZS Toužim a Karlovy Vary, spolu s bečovským kastelánem věří, že získané poznatky a zkušenosti budou následně aplikovatelné u dalších objektů státní památkové péče na krajské, popřípadě na celostátní úrovni,“ poznamenal Kasal.

V areálu hradu a zámku už vznikl v roce 2010 unikátní protipožární systém. „Tento unikátní systém vznikl jako preventivní reakce na požár hradu Pernštejna. A také jako příprava na budoucí zpřístupnění horní části areálu státního hradu a zámku Bečov, který se otevře veřejnosti v příštím roce. Systém obsahuje mimo elektronických hlásičů požáru EPS a ústředen, také vlastní zásobní a přečerpávací stanici napojenou na podzemní rozvod tlakovodů a suchovodů,“ konstatoval bečovský kastelán Tomáš Wizovský.

Protipožární zajištění vznikalo ve spolupráci Ministerstva kultury, NPÚ, správy hradu a zámku Bečov, HZS, Karlovarského kraje, Policie ČR a dalších specialistů. Náklady na vybudování protipožárního systému přesáhly 10 milionů korun.

„Tato cena se však při případném ohrožení areálu požárem mnohonásobně vyplatí. Největší ztrátou by byly nenahraditelné dřevěné konstrukce mimořádně dochovaného středověkého hradu,“ dodal Wizovský.

Vybudování protipožárního systému předcházela řada námětových a ověřovacích cvičení HZS Karlovarského kraje, dobrovolných hasičů z Bečova nad Teplou a správy bečovského památkového areálu.

Tradice pravidelných cvičení pokračuje i po zprovoznění zmiňovaného systému.

Nejrozsáhlejší prověřovací cvičení simulovalo požár zámecké knihovny v objektu spodního zámku. Součástí byl i nácvik evakuace všech osob v areálu, a to jak zaměstnanců a obyvatel, tak i návštěvníků.