Příběhy opuštěných budovPo třiceti letech devastace a postupné degradace má zámek ve Stružné naději, že se ruinou odsouzenou k demolici nestane. Od běloruských majitelů, kteří památkově chráněnou nemovitost s desítkami pokojů, dvěma věžemi, pseudogotickou kaplí a nádherným dvanáctihektarovým parkem získali v roce 1993, jej odkoupili manželé Pěnkavovi z Chebska. A ti už se pustili do zámecké obnovy.
"A řeknu vám, že je to dřina. Zámek je v dezolátním stavu a jeho oprava bude náročná," povzdechl si Zdeněk Pěnkava. Ale plány, které s manželkou se zámeckým komplexem, chtějí dodržet. "V části hodláme bydlet, zbylé prostory využít pro vyhlídkový veřejný okruh a zahradu zpřístupnit veřejnosti," nastínil budoucnost chřadnoucího objektu podnikatel. Vzorem je mu zámecký pán Vladimír Lažanský z Chyše. "S ním se radím, po jeho vzoru bychom chtěli ze zámku Stružná udělat takové odpočinkové centrum. Sál by měl sloužit pro kulturní účely a do budoucna bychom zde chtěli i menší kavárnu, kterou by využívali například turisté, hosté i cyklisté. No, pereme se s tím, nejsme žádní Onassisové, ale dali jsme se do toho," dodal podnikatel Pěnkava.
Zuzana Večerková, starostka Stružné, je s plánem, který mají Pěnkavovi se zámkem, velmi spokojená. "Pomalu se to rozpadalo a bývalí majitelé neměli zájem něco s tím dělat. Teď by Stružná mohla být pro návštěvníky ještě atraktivnější," uvedla. Za kolik Pěnkavovi zámek pořídili, o tom se nezmínili. Realitní kanceláře ale musely zřejmě hodně slevit z původní nadhodnocené ceny. Podle starostky Večerkové by 30 milionů bylo za zdevastovaný objekt až příliš.
Příběhy opuštěných budov najdete ZDE>>>
Zámek Stružná postavený v 16. století obývala do devadesátých let armáda, po níž tam zbyly erby varšavských vojsk, nápisy oslavující socialismus či supertajný bunkr. Začátkem devadesátých let objekt koupilo několik realitních pražských makléřů za sedm milionů korun. Podle všeho ale na výhodný kšeft, protože ho obratem ruky prodali podnikateli financovanému z Běloruska. "Traduje se, že zámek měl být pořízen jako sídlo bývalého premiéra Ruské federace Černomyrdina," nastínil jednu z tajemných verzí místní občan.
Původně pozdně renesanční zámek Kysibl nechal vystavět před rokem 1598 Linhart Colonna z Felsu na západním okraji obce Stružná. V průběhu 17. a 18. století byl zámek postupně rozšířen na rozsáhlý trojkřídlý barokní objekt. Roku 1811 však vyhořel a následně byl provizorně obnoven. V letech 1876 až 1877 byl za Černín-Morzinů přestavěn do dnešní podoby pseudorenesančního paláce. Od roku 1948 sloužil jako kasárna československé armády a postupně chátral.
Kde stojí: Stružná na Karlovarsku
GPS lokace: 50.183106N, 13.005671E
Kdy a kým byl postaven: 1598, Linhart Colonna z Felsu
Kdy a jakou zažil největší slávu: 17. až 19. století
Odkdy a proč chátrá: od roku 1948, kdy začal sloužit jako kasárna