Jeho maminka Ivana dnes s úsměvem říká, že Ondra mohl přijít na svět ještě dříve, a možná by tak byl prvním miminkem v celé republice.

„Ondra je naším druhým synem. S těhotenstvím jsem již tedy měla zkušenosti. Tehdy na Silvestra jsem byla na kontrole u mého doktora a ten tenkrát řekl, že to na dnešek ještě nevypadá. Doma jsem se proto pustila do příprav silvestra, když mi začalo podivně kručet v břiše. Necítila jsem přitom žádnou bolest, žádné stahy a myslela si proto, že to je zřejmě od hladu. Jenomže to kručení bylo až moc pravidelné a mně najednou došlo, že už je to tady, že to jsou kontrakce,“ vypráví Ivana Červenková.

Do porodnice to měli stejně jako dnes naštěstí jen kousek, a tak se s manželem vypravili do karlovarské nemocnice.

Dnes je z Ondry mladý muž a nadějný hokejista. Už třetím rokem totiž chodí do speciální hokejové třídy v Základní škole Krušnohorská na Růžovém Vrchu, hokej hraje od šesti let. Jednou to chce dotáhnout daleko a rozhodně na to má. Vedle toho se ještě věnuje kanoistice, a tak mu na nějaké koníčky příliš času nezbývá.

„Rozhodnutí, že Ondra bude hrát hokej, přišlo asi díky Honzovi, který se mu také věnuje,“ říká tatínek Ondry Jaroslav Červenka. Honza je právě Ondrův starší bratr. Je mu šestnáct let a i on se narodil na sklonku roku – 27. prosince.

Hokeji se u Červenků podřizuje celá rodina. Během zimy chodí kluci na tréninky, všechny víkendy jsou na ledě. „Manžel je vášnivý lyžař a rád by vyrazil na hory. Hokej má ale přednost. Když na jaře končí, začínají pro Ondru tréninky kanoistiky,“ pokračuje Ivana Červenková.

Zálibu v kanoistice zdědil Ondra po otci. Díky tomu se Ondřej dostal i na Kanoe Mattoni, kde už má své stálé místo. Už několik let totiž nosí výsledky štábu České televize a stal se nepostradatelným členem pořadatelského týmu. Ondra má na kontě i první místo, které vybojoval vloni v srpnu na slalomu pod Borskou přehradou.

Volného času Ondra opravdu příliš nemá. „Naštěstí se nemusím moc učit do školy, jde to samo,“ přiznává Ondřej. Doma si nejraději sedne k počítači k nějaké hře nebo k internetu.

Maminka přiznává, že dnešní děti jsou jiné. „Vezměte si právě uběhlé Vánoce. Řešili jsme, co klukům koupit, abychom ji udělali radost. Za nás stačilo dětem málo, aby z toho měly radost. Dnes je to horší. Děti si navíc věcí neváží. A počítač? To abychom doma zavedli časový harmonogram, abychom se my s manželem k počítači také vůbec mohli někdy dostat,“ dodává Ivana Červenková.