Nazpíval například ústřední píseň k filmu Zdeňka Trošky Kameňák 3. Jako dítě chodil v Chebu a v Aši na zpěv k profesorce Janě Žofákové do základní umělecké školy, zvítězil tehdy v sólovém zpěvu v celostátním kole soutěže v kategorii do 15 let, poté vystudoval zpěv na konzervatoři. Účinkoval v Hudebním divadle Karlín, v plzeňském Divadle J. K. Tyla či v divadle Semafor.

Hynku, jak na vás dolehla doba zákazu koncertování, jak to na vás působilo?

Abych byl zcela upřímný, postupně na mě období zákazu doléhalo víc a víc. Čím delší doba to byla, tím víc na mě doléhal smutek a prázdnota. A nebylo to jenom z toho, že nemůžu vystupovat. V tomto období odešlo nejenom díky covidu několik mých opravdových přátel. Zúčastnil jsem se tří pohřbů, kde pozůstalí chtěli, abych zazpíval živě Ave Maria, kterou jsem právě v nové aranži natočil na nové CD. Jedna z těch, která byla z prvních v tomto roce byla hlasatelka TV Nova Eva Jurinova. Nikdy mě nenapadlo, že po měsíci, kdy jsme si s Evou psali, mi bude její manžel Vašek volat s tím, že mě zve na Evin pohřeb. Na pohřbu mohlo být dle vládního nařízení jen ale 15 pozvaných . Vašek mi volal s tím, že mě zve na pohřeb a chce, abych Evě zazpíval, byla to pro mne velká čest, ale bohužel to nešlo , dle vládního nařízení – zákaz zpěvu! Tak aspoň má nová Ave Maria zazněla z reproduktorů a samozřejmě i tak jsem se zúčastnil. A přesně stejný scénář se opakoval, když odešel na věčnost pan Václav Vodička. To byl ten čas, kdy hrnec smutku jak se říká pomalu přetekl. Přesto ale záblesky radosti v tomto roce občas byly, a to když jsem zpíval a točil ve studiu, nebo když mě mí nejbližší v prázdnotě podepřeli. Jsem vlastně v podstatě energický a temperamentní člověk, vím, že se musí žít teď, jak říkávala moje maminka, a musí se věřit, že zas bude líp.

V lednu 2021 jste ale dokončil nové CD, jaký název nese a co můžou fanoušci očekávat?

Deska nese název záměrně Země v bílém aneb Covidové prázdno. Jedná se o CD zimní, tak trochu i vánoční, ale i povánoční. Pracoval jsem na něm přibližně rok a půl, právě v tom bláznivém covidovém prázdnu, jak já říkám. Počítalo se, že do března tohoto roku 2021 CD vyjde se slavnostním křtem, bohužel musela být událost odsunuta na neurčito, právě dle vládních nařízení. Na druhou stranu mě potkala v této době moc příjemná událost. Seznámil jsem se s panem dirigentem Michalem Macourkem, který mi nabídl spolupráci, čehož si moc vážím. Slovo dalo slovo, a nyní už připravujeme tři nové písně. Hudbu napsal sám pan dirigent Macourek, písně otextovali Alena Hyhliková a jednu také básník a textař Josef Fousek. Protože jedna z nich se jmenuje Vánoční večeře, bude zařazena ještě na zmíněné CD Země v bílém. Posluchači uslyší pop, klasiku, šanson a dokonce i směsku koled v kytarové aranži. No ale protože CD Země v bílém je připravené, plánujeme, že křest proběhne v září či nejpozději říjnu. Snad nás opět nezavřou. Raději, než o tom přemýšlet, točím nové písně už pro rok 2022, který je ve znamení čísla 20.

V roce 2022 tedy oslavíte 20 let od vydání prvního CD. Jak byste těch 20 let shrnul, co vám ty roky daly a vzaly?

Víte, dřív jsem uměl být jaksi drzejší, dnes už raději s mírou a víc si vážím všeho, co mi život přinese. Myslím si , že k tomu asi každý časem sám dojde. Jsem vděčný své mamince za všechno, čím mi byla, co mě učila, jsem vděčný životu, Bohu, že mi dal hlas, a že jsem asi díky tomu měl tu čest potkat a poznat i jako člověka spousty osobností. Namátkou Evu Pilarovou, Květu Fialovou a další a další, v současné době třeba básníka Josefa Fouska , ostatně o všech osobnostech se můžete dočíst i v knize, která mi vyšla pod názvem Od banánu ke hvězdám aneb musíš žít teď.

Co vás v nejbližší době čeká a kam byste své fanoušky pozval?

Už 9.srpna se těším na zpěvačku Magdu Malou, kdy spolu točíme ve studiu Roftop duet, mimochodem ona je také rodačka z Chebu. Pak 27. srpna ve 13 hodin se Zuzanou Bubílkovou ve společném pořadu zpívám na parníku, a 3. září zpívám v Central Parku Pankrác… Na každou akci se moc těším stejně jako na diváky.

Dál se vracíte do Chebu , kde se cítíte více doma, v Praze či v Chebu?

Vracím se za nejvěrnějšími přáteli z Chebu, které zde stále mám, a také za Standou, manželem mé maminky, mimochodem tento rok oslaví 91 let. A upřímně, Cheb bude pro mne vždy srdeční záležitost. I když v Praze se cítím doma stejně jako v Chebu, nikdy se mi ale nic ve spojitosti s Prahou v mých snech neobjevuje, ale Cheb a moje maminka neustále v mých snech jsou. Jsem tedy přesvědčený, že tak to zůstane až do mé smrti.