Návštěvníkům přírody tak vzniká zvýšené riziko možnosti nákazy boreliózou či klíšťovou encefalitidou, které tito drobní, ale velmi nebezpeční tvorové přenášejí. „Počet klíšťat se zvýšil především díky vysokým teplotám venku. Dříve byly oblastmi jejich výskytu místa s nadmořskou výškou do sedmi set metrů. Nyní je za tuto hranici považováno až tisíc metrů nad mořem.

Nedá se říci, jestli je nějaká konkrétní lokalita regionu ohrožena více než jiná,“ vysvětlila Zuzana Vodrážková z krajské hygienické stanice. Protože inkubační doba obou infekčních chorob, které mohou infikovaná klíšťata přenášet, je dva týdny, je těžké přesně určit, jestli si jejich současné zvýšení vyžádalo také více nakažených lidí. „Letosmámeevidované dva případy klíšťové encefalitidy a na desítky onemocnění boreliózou. Dá se tedy říci, že bilance je srovnatelná s loňským rokem.

Prvními příznaky boreliózy je rozšiřující se červená skvrna kolem místa přisátí, která uprostřed postupně bledne. U encefalitidy se první stadium podobá slabší chřipce, jež se posléze zlepší. Poté přichází bolesti hlavy a další individuální postižení nervového ústrojí,“ upřesnila Vodrážková. Karlovarský kraj není považován za endemickou oblast.

Pozor by si měli dát především ti, kteří se chystají do lokalit povodí Vltavy, na Šumavu, či k Plzeňsku a do některých částí Moravy. „Klíšťata se nachází v hustých a nižších podrostech. Většinou je jejich výskyt spojen s pohybem drobných hlodavců. Ideálními jsou pro ně travnaté pastviny a nízké keře,“ uvedla Vodrážková.