Kliknutím zvětšítePodle Českého statistického úřadu v posledních deseti letech stoupá spotřeba masa. Zvěřina ale stojí na samém chvostu žebříčku, na člověka připadá okolo jednoho kila snědené zvěřiny na rok. V roce 2018 dokonce meziroční spotřeba klesla o jedenáct procent. Přitom vepřového průměrný Čech zkonzumuje ročně více než 43 kilo.
Oblibu zvěřiny ovlivňuje i její dostupnost, která je komplikovaná. „Varianty, jak se může dostat zvěřina legální cestou do tržní sítě, jsou v podstatě dvě,“ vysvětluje mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. „První je prostřednictvím takzvaného přímého prodeje v malém množství, druhá prostřednictvím zvěřinového závodu,“ doplňuje.
Podmínkou obou variant je prohlédnutí zvěřiny, v malém množství prostřednictvím vyškolené osoby. Ve zvěřinových závodech je nutný veterinární dozor. Neprohlédnutý kus může pro vlastní spotřebu zkonzumovat pouze myslivec.
Kde ale na myslivce natrefit, zejména pokud žijeme ve větším městě? Pokud osobní kontakty nejsou dostatečné, mají nově zájemci možnost využít třeba nákup přes webové stránky Pro zvěřinu k myslivcům. S novinkou přišla Českomoravská myslivecká jednota, která české myslivce zastřešuje.
„Nemyslivecká veřejnost zvěřinu konzumuje ráda, avšak bohužel velmi málo,“ říká mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Vlastimil Waic. „Z části je to jistě dáno tím, že málokdo má ke zvěřině za rozumnou cenu přístup zkrátka ty své myslivce nezná. Právě pro takové zájemce je adresář Pro zvěřinu k myslivcům určen. Vyhledají si prodejce zvěřiny v okolí svého bydliště,“ dodává.
Nákup zajistí web
Momentálně je zaregistrovaných skoro sto dvacet sdružení a honiteb a závodů, které maso po celé České republice nabízejí. Koupit si můžete divočáka, jelena siku nebo srnčí maso. Ceny se s nákupem v obchodech srovnat nedají, za kilo divočáka zaplatíte kolem čtyřiceti, padesáti korun.
Před časem začaly ve svých sedmnácti správách nabízet k odkupu zvěřinu i Vojenské lesy. „Zvěřina je jednou z nejkvalitnějších potravin, pochází z volně žijících zvířat, která se navíc v honitbách vojenských lesů pohybují v unikátních přírodních lokalitách, jimž se vyhnul díky tomu, že sloužily či slouží jako výcvikové prostory armády, intenzivní civilizační rozvoj. Je to tedy absolutní bio kvalita ze své podstaty,“ vyzdvihuje hlavní přednosti „divočiny“ výrobní náměstek vojenských lesů Ondřej Vybíral.
Pro řadu lidí ale zůstane zvěřina masem, pro které nenajdou odvahu. Vojenské lesy i myslivci totiž většinou podmiňují odprodej nákupem celého kusu, většinou zbaveného jen hlavy a běhů. Úhledné balíčky jako v supermarketu vám myslivci neudělají. A do toho se lidem příliš nechce. „Prodat celé prase je těžké, nikomu se nechce do bourání a porcování. Vždycky jsou obavy, že to neumí stáhnout, rozhodit,“ popisuje Václav Malík, myslivec z Mostecka.
„Chtějí většinou gulášové maso nebo kýtu,“ říká. Taková úprava ale cenu zvyšuje. „V tu chvíli si už ale nemůžu účtovat padesát korun za kilo. Když porcujeme velké prase do mrazáku, na kýty, krk, žebra, kotlety v kuchyňské úpravě, pracujeme na tom ve dvou, ve třech lidech a několik hodin,“ vypráví myslivec. Nabalíčkované maso a výrobky ze zvěřiny, jako klobásy, jsou dobře dostupné například na oblíbené internetové platformě Scuk.cz.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
